Zamyšlení nad rolí materiálu v architektuře raně novověkých zámků
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Materiál a materialita v architektuře v rámci Brněnské školy dějin umění |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | material; materiality; architecture; art history; remaissance; chateaux |
| Popis | Historik raného novověku „zakopává“ o stavební, resp. architektonický materiál doslova na každém kroku — v urbářích, v hospodářských instrukcích, ve vrchnostenské korespondenci, ve smlouvách o dílo, na starých mapách a plánech. Zpravidla si jich ovšem všímá v kon- textu hospodářských a sociálních dějin, zatímco aspekty architektonické tvorby (v onom známém vlnasovském „tunelu raženém ze dvou stran“) přenechává historikovi umění. Můj příspěvek si v žádném případě nečiní nárok na komplexní zpracování tématu. Rád bych nicméně využil příležitosti ke stručnému zamyšlení nad vybranými aspekty role materiálu v raně novověké architektuře, resp. k drobnému po- kusu o interdisciplinární vystižení uvedeného tématu na pomezí historického a uměleckohistorického pohledu, navazujícího na mé dřívější studie věnované především problematice renesančních zámků. Vzácnost a ušlechtilost materiálu reprezentovala úroveň stavebníka i stavitele, zadavatele umělecké- ho díla i umělce. Vzácný materiál byl pro vzácnou stavbu společensky vyzdviženého stavebníka a stavitele, pro běžnou stavbu musel stačit materiál běžného charakteru. Šlo o každodenní raně novověkou úměru, která se týkala i světa mimo umění. Pro panskou tabuli byla do Čech a na Moravu dovážena vzácná vína z dalekých italských, maďarských či porýnských vinic, zatímco pro prostého uživatele mělo dostačovat víno z nedalekého vinohradu. |