O perpetuu mobile a dlouhohořící olejové lampě. Zadání architektonického a uměleckého díla v rudolfínské době
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Předkládaná studie se pokouší dospět ke zjištění, vypovídajícím o charakteru zadání architektonického díla v raném novověku. Především je zjevné, že zadání architektonického či uměleckého díla v raném novověku je projevem hierarchizované sociální interakce, která přesahuje rozměr umělecké tvorby. V tomto případě jde o komunikaci mezi vysokým představitelem městského patriciátu, který na počátku 17. století v uvedeném vztahu zosobňuje vrchnost, a reprezentantem o stupeň níže postaveného cechu stavitelů. Sociální rozdíl mezi zúčastněnými osobami v dané situaci není překážkou, aby při společném obědě stavitel aktivně oslovil stavebníka s návrhem změny původního plánu rekonstrukce staré radnice na zcela nový architektonický koncept. Aktivní a iniciativní role stavitele vůči stavebníkovi je v textu na jedné straně vyjádřena konstatováním, že se starosta nezlobil, na druhé straně ale jeho slovy o „neustálém uhánění“ ze strany architekta. |