Místo, kde se "protnula všechna vlákna". Vídeň jako tavící kotlík kabinetní malby první poloviny 18. století
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Příspěvek poukazuje na odbornou literaturou dosud opomíjenou rozmanitost vzájemných vztahů vídeňských kabinetních malířů, mezi kterými lze jmenovat Josefa Orienta (1677–1747), Christiana Hilfgotta Branda (1695–1756), Franze Christopha Jannecka (1703–1761) či olomouckého rodáka Karla Josefa Aigena (1685–1762). Umělecká součinnost se projevovala jak v setkávání na půdě vídeňské akademie výtvarných umění, tak i mimo ni, jak dokládá vzájemná participace při vytváření kolektivních děl. Začínající drobní mistři, jejichž bydliště od sebe často dělilo jen několik ulic, byli školeni v dílnách těch zkušenějších a vzájemná náklonnost pak nezřídka přerostla v dlouhotrvající přátelství či nové příbuzenské vazby. Hlavní intencí je tedy pomocí těchto příkladů doložit, že v daném kontextu se ve Vídni „protnula všechna vlákna“. |