“A Moon Follows a Moon:” The Practice of Language in Dōgen’s Thought
| Název česky | Měsíc následuje měsíc: Užívání jazyka v Dógenovém myšlení |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Jazyk japonského zenového mistra Dógena (1200-1253) je obtížný a nesrozumitelný. Ve své stěžejní sbírce kázání Pokladnice pravého oka dharmy Dógen současně používá klasickou čínštinu a japonštinu spolu se specifickými čchanovými/zenovými frázemi a vlastními výrazy, přičemž tato kombinace představuje výzvu pro čtenáře i překladatele. V tomto článku mám v úmyslu prozkoumat Dogenův jazyk jako součást struktury jeho učení a obhájit praktičnost Dogenova jazyka na stejné úrovni, jako je meditace vsedě zazen, klášterní práce samu a rituální obřady fugin. Zatímco badatelé považují Dógena za mystického realistu (Kim 1987), básníka pomíjivosti (Heine 2023) nebo spontánního nemyslitele (Wrisley 2023), představila bych Dógena jako japonského zenového mistra, jehož vykládání Buddhovy dharmy vychází z jeho originálního, multididaktického a neduálního používání jazyka. Vycházeje ze skutečnosti, že jeden z termínů označujících buddhistickou stezku či cestu (?) se používá také ve významu „slovo“, „výrazy“ nebo „rčení“, bych ráda na Dógenovo myšlení upozornila pomocí jazykového zkoumání několika jeho charakteristických výrazů z různých textů Pokladnice pravého oka dharmy - zejména esejí „Bytí-čas“, „Sútra hor a vod“, „Měsíc“ -, abych ilustrovala sémantickou jedinečnost a vynalézavou hru se slovy, které jsou základem Dógenova učení. |
| Související projekty: |