Lhářský paradox, význam a pravdivost
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2009 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Filosofický časopis |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Filosofie a náboženství |
| Klíčová slova | liar paradox; semantic paradoxes; theory of truth; Tichý; transparent intensional logic |
| Popis | Tichého řešení tří variant lhářského paradoxu se opírá o rozvětvenou hierarchii typů, která je jeho vlastním pojetím někdejšího Russellova návrhu. Tuto Tichý využil k řádně vyloženému konceptu jazyků, které se svou hierarchizací podobají Tarského návrhu. Tichý se vyvarovává chyb jejich přístupů, přidává totiž klíčový logický důvod pro hierarchii. Jakýkoli jazyk J je pojímán jako funkce z výrazů do (logicky explikovaných) významů. Protože žádná funkce nesmí být mezi svými vlastními hodnotami, jméno jazyka J, tj. 'J' (a výrazy 'J' obsahující), je v J bez významu ('J' je významuplné až v metajazyce MJ). Věta je pravdivá v závislosti na tom, co říká v daném jazyce. Načež lhářská věta (obsahující 'pravdivý v J') je pak jednoduše bez významu v J (takže nemůže být či nebýt pravdivá, proto neplodí paradox). Po detailním rozboru a hlavně obhajobě Tichého řešení toto s úspěchem aplikujeme na všechny další známé varianty lhářského paradoxu, jimiž se ovšem Tichý nezabýval. |
| Související projekty: |