Modernizace, krize a náboženství: Média a šíření detradicionalizované religiozity
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2010 |
Druh | Kapitola v knize |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | V této kapitole dohledávám společné kořeny detradicionalizované, ne-církevní religiozity a náboženství moderních církví v podmínkách moderní sekularizované společnosti. Zvláštní důraz kladu na masové šíření gramotnosti a tištěných médií, které obě zmíněné formy religiozity výrazně utvářelo. Na pozadí analýzy vlivu těchto faktorů na formování moderní religiozity argumentuji, že na strukturální úrovni není mezi oběma formami religiozity - jakkoliv jsou často kladeny do opozice jako tzv. tradiční a detradicionalizovaná religiozita - žádný rozdíl. Naopak ukazuji zásadní rozdíly mezi oběma těmito formami a podobami náboženství v tradiční společnosti ve smyslu společnosti založené především na orálním přenosu tradice a existenci rukopisů. V tomto kontextu dále argumentuji, že rozumíme-li pojmu náboženství na základě modelu moderní církevní religiozity, pak tento pojem lze obtížně uplatnit v kontextu tradičních společností a náboženství je tak třeba vnímat jako produkt sekularizace, nikoliv jako něco, co v procesu sekularizace mizí. |
Související projekty: |