On the Idea of Analysis in the Late Wittgenstein
Název česky | O ideji analýzy u pozdního Wittgensteina |
---|---|
Autoři | |
Rok publikování | 2012 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Papers of the 35th International Wittgenstein Symposium |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | |
Obor | Filosofie a náboženství |
Klíčová slova | Wittgenstein; cause; reason; internal relations |
Přiložené soubory | |
Popis | Většina současných interpretací Traktátu se shoduje v tom, že Wittgenstein v tomto díle zastával ideu logické analýzy inspirovanou Russellovým přístupem k určitým deskripcím. Cílem logické analýzy v tomto smyslu je odhalit skrytou formu propozice a popsat ji pomocí jednoduchých elementů a jejich relací. Dále se mnoho komentátorů shoduje v tom, že se Wittgenstein později vzdal myšlenky skryté logické formy a tím i logické analýzy. Cílem tohoto příspěvku je ukázat, že toto platí jen omezeně a že jistou podobu logické analýzy zastával Wittgenstein i ve svém pozdním díle. Tato metoda analýzy spočívá na následujících teoretických distinkcích: mezi příčinou a důvodem (motivem) a mezi interními a externími relacemi. Nejprve chci ukázat, že první distinkce je speciálním případem té druhé. Tato distinkce ale nemusí být zřejmá v přirozeném jazyce. Cílem logické analýzy (vět přirozeného jazyka) je tak určení, zda vyjadřují interní či externí relaci. Dále chci zabývat členy těchto relací. Interní relace jsou možné jen v rámci nějakého pojmového systému (případně později v rámci jazykové hry), a tudíž se jedná o čistě pojmové relace. Externí relace jsou naopak vlastními relacemi mezi jednotlivými objekty. Interní relace se týkají jazyka, externí toho, o čem jazyk vypovídá. Odhalení této distinkce je tak cílem logické analýzy, o niž Wittgenstein usiloval napříč svým dílem. |
Související projekty: |