Projekt je zaměřen na zkoumání transformace antické Evropy ve středověkou, jednak jako pokračování výzkumů, které doktorandi, diplomandi a jejich supervizoři konali v roce 2021, nyní též s větším důrazem na integrační procesy uvnitř pozdně římského impéria i na území tzv. "barbarských" království, vzniklých na půdě římského Západu a na významné prvky evoluce "barbarských" sousedů impéria. Předmětem výzkumu r. 2022 je postavení cizích etnických a náboženských skupin na území impéria a Románů v tzv. barbarských germánských královstvích včetně jeho vývoje (řeší M Jurík, N. Gotttvaldová, T. Kvasničková a J. Bednaříková). Otázku vztahu etnicity, jazyka a společenství založených na jiném než etnickém principu, a to na příkladu tzv. separatismu v západořímské Africe a v Galii, dále pak při vzniku dočasných polyetnických celků s jednotným vedením v době vrcholícího stěhování národů a na území "barbarských" království zkoumají M. Krajňáková, N. Gottvaldová a J. Bednaříková. Dále je řešena problematika římského zemědělství z hlediska vztahu pozdně antických velkostatkářských elit ke státu, jakož i proměn v rámci pozdně antického občanství (M. Todorov, J. Bednaříková, M. Melounová). Otázky vývoje "barbarského" světa, jenž směřoval k postupnému rozkladu struktur rodově kmenového zřízení a souvisel se zvýšením jeho útočnosti vůči římské říši řeší M. V. Laciak a J. Bednaříková. Výzkum příštího roku směřuje také k vymezení analogií i diferencí mezi státy antického typu a státy vznikajícími v Evropě po tzv. pádu říše západořímské a představuje snahu o vysvětlení, proč se tehdy vývoj státnosti v Evropě ubíral právě z historie nám známým směrem. Témata jsou vždy řešena ve spolupráci začínajících a zkušenějších badatelů.

Publikace