Co si lidé představí, když jim řeknete, že studujete estetiku?

Pod estetikou si lidé často představují něco, co souvisí s krásou. Většinou jim vysvětluji, že to není jen filozofování o kráse, ale že je to filozofie umění, které analyzujeme.

Co je tedy přesněji náplní vašeho studia?

Věnujeme se všeobecné filozofické nebo umělecké teorii a možnostem, jak díla interpretovat a jak je lépe pochopit. Filozofií se zabýváme opravdu hodně. Navíc málokdo v historii se zabýval čistě estetikou, většinou to byli filozofové, kteří psali i díla o kráse a o umění. Tím pádem musíme znát i filozofické myšlenkové směry. To nám pak umožňuje používat různé přístupy k umění a k základním otázkám – co je to umění, v čem spočívá jeho hodnota nebo co je to krása. Pak se také zabýváme otázkami konkrétnějšími: co dílo znamená, jaké existují způsoby interpretace, jaké může mít významy a tak dál. Je to široký obor. Záleží samozřejmě na tom, co vás zajímá. Mě zajímá hudba, takže se v rámci studia nejvíce zaměřuji na ni.

Co vás přivedlo ke studiu estetiky?

Byla to právě hudba, jsem hudebník. Dával jsem si přihlášku na Ústav hudební vědy, ale chtěl jsem k tomu připojit ještě něco a na stránkách FF MU jsem našel Seminář estetiky. Pročetl jsem si, o čem to je, a zaujala mě možnost zkoumat umění. Líbilo se mi, že to není jen o tom, co, kdo, kdy a jaké dílo vytvořil, ale spíš proč. To byla otázka, která mě vždy zajímala. Zapsal jsem si tedy dvouoobor hudební věda a estetika. Nakonec jsem ale dal přednost estetice a dnes v jejím studiu pokračuju v magisterském studiu.

Čím vás upoutal filozof a teoretik umění Tomáš Kulka, jehož dílo jste analyzoval ve své bakalářské práci?

Zaujala mě kontroverzní témata, kterými se Tomáš Kulka zabývá: umění a kýč a umění a falzum – témata, která zajímají i mnoho lidí mimo obor. Jeho díla jsou navíc velmi přístupná, organizovaná a systematická, rád jsem se k nim vracel. Čím víc jsem se o to zajímal, tím víc mi byly jeho teorie bližší. Opět to souvisí s otázkou hodnoty umění.

Plánujete na téma navázat také v diplomové práci?

Zůstanu v oboru analytické estetiky, ale chci se víc zaměřit na hudbu. Moje práce bude navazovat na myšlenky filozofa a estetika Petera Kivyho, který se věnuje otázce autenticity v hudbě a možnostem dobrého a ideálního provedení díla.

Bakalářskou práci jste psal v češtině, ale vaší mateřštinou je slovenština. Bylo to náročné?

Na psaní v češtině jsem se připravoval dlouhodobě, už během seminářů jsem vše psal česky. Nebyl to pro mě problém, protože tu žiju. V češtině navíc byla také literatura. Spolužáci a kamarádi mi pomohli s kontrolou. Problémy jsem měl jen s čárkami a jazykovými obraty. Vypadá to, že česky budu psát i diplomku.

V propagačním spotu MU se objevujete se saxofonem. Opravdu na něj hrajete?

Tehdy jsem držel saxofon v ruce poprvé. Tvůrcům videa připadal výstižný, protože se z velké části zabývám jazzem a příbuznými žánry. Jen místo saxofonu hraju na kytaru.

Kde hrajete?

Se skupinou v Bratislavě, vystupovali jsme i jako duo se zpěvačkou. Kromě toho se věnuji vlastní produkci: doma nahrávám krátké hudební klipy, které dávám na streamingové platformy, jako Soundcloud, a nebo na Instagram.

Kam byste rád směřoval po absolvování studia?

Mám široké spektrum zájmů a lákala by mě jakákoli práce v kultuře. V rámci školy jsem si vyzkoušel činnost kurátora umělecké galerie, teď pracuju externě v Moravské galerii jako lektor v Pražákově paláci, kde jsou expozice moderního umění. V poslední době provádím často děti z prvního stupně, pro které máme připravené programy seznamující je s galerií. Jinak tomu ale nechávám volný průběh. V kultuře to tak často je: člověk většinou dělá deset věcí naráz – buď proto, že ho to baví, ale často také proto, aby se finančně zabezpečil. Už jsem si na to zvyknul a zjišťuju, že mi to vlastně docela vyhovuje.