Model karcinomu prostaty rezistentního k cisplatině: změny v buněčném cyklu a viabilitě
| Authors | |
|---|---|
| Year of publication | 2013 |
| Type | Conference abstract |
| Citation | |
| Description | Východiska Cisplatina je chemoterapeutikum široce užívané v léčbě řady onkologických onemocnění. Významným limitem jejího užití je relativně častý vývoj rezistencí. Cílem této studie je popsat změny vedoucí k rezistenci na modelu karcinomu prostaty za využití analýzy růstu buněk a flow-cytometrie. Materiál a metody Byly použity následující buněčné linie: (a) nenádorová PNT1A a nádorové (b) 22Rv1 (primární tu, androgen responzivní), a (c) metastatická PC-3 s nefunkčním p53. Buňky byly vystaveny koncentraci cisplatiny (0–150 microM), v průběhu růstu (0–72 h) byl analyzován růst pomocí real-time analýzy buněk xCELLigence (RTCA) (Acea Biosciences Inc., USA) a po 48 hodinách byla analyzována toxicita pomocí MTT testu, flow-cytometrická analýza buněčného cyklu a western-blot proteinu p53. Proteiny byly separovány na 10 % SDS-PAGE gelech (BioRad, USA) a imunodetekovány specifickou protilátkou proti p53 (Santa Cruz Biotechnology, USA). Ke statistickému zhodnocení byly použity obecné regresní modely a Tukeyův post-hoc test. Hladina p < 0.05 byla považována za signifikantní, byl použit SW Statistica 10. Výsledky Nejprve byly stanoveny 50% inhibiční koncentrace (IC50) pomocí MTT a RTCA. Byly zjištěny signifikantní rozdíly u p53-mutované linie PC3: metabolická MTT assay zjišťuje výrazně nižší IC50 oproti RTCA (IC50 = 10.6 a 25.6 microM dle MTT a RTCA), ostatní linie vykazovaly méně výrazné rozdíly. Analýza buněčného cyklu poukazovala na výrazný rozdíl mezi liniemi: Zatímco již minimální koncentrace cisplatiny způsobovaly zástavu buněčného cyklu (vzrůst % buněk v G0 fázi) u PNT1A a 22Rv1, p53-mutovaná PC-3 rozdíly mezi koncentracemi nevykazovala (max. 1.3 % buněk v G0 fázi ve všech koncentracích cisplatiny). Následně bylo ověřeno, zda-li PC-3 neexprimují p53. Hladina p53 u PC-3 byla pod limitem detekce, hladina p53 u PNT1A byla signifikantně vyšší oproti nádorové 22Rv1 (p < 0.05) (Obr.1). Z uvedeného vyplývá, že buněčná linie PC-3 díky mutaci v p53 vykazuje falešně nízkou viabilitu po expozici cisplatině dle MTT testu, nicméně, u buněk nenastává zástava buněčného cyklu. To spolu s významně vyšší IC-50 zjištěnou pomocí RTCA oproti metabolickému MTT poukazuje na fakt, že cisplatina tlumí metabolickou aktivitu a vyvolá autofagii. Závěr U p53-dekfektní linie karcinomu prostaty PC-3 jsme prokázali cisplatinou indukovaný pokles metabolické aktivity s žádnými změnami v buněčném cyklu s pravděpodobnou autofagií. Tyto mechanismy se pravděpodobně podílejí na rozvoji p53-ovlivněné rezistenci vůči cisplatině, buněčná linie PC-3 se proto jeví jako zajímavý model pro další studium této rezistence. |
| Related projects: |