Progresivní formy lidových tradic a jejich místo v životě pracujícího lidu: jazyk pozdního socialismu a československá etnografie
| Authors | |
|---|---|
| Year of publication | 2020 |
| Type | Appeared in Conference without Proceedings |
| MU Faculty or unit | |
| Citation | |
| Description | Období pozdního socialismu bývá spojováno s technokratickým přístupem k řízení státu a se značným odcizením většiny společnosti a dokonce i vládnoucích vrstev od státní ideologie směřování ke komunismu, které se v souvislosti s neefektivitou plánovaného hospodářství a stále hlubším zaostáváním za demokratickými zeměmi jevilo jako nereálné. Ideologie však tvořila pevný pilíř, který pomáhal spolu se spojenectvím se Sovětským svazem udržovat vládnoucí komunistické strany u moci. Zpochybnění základních ideálů a autorit, kterým byly připisovány, nebylo přijatelné – odtržení oficiálního jazyka od reálného světa však vedlo ke vzniku systému, který umožňoval obeznámeným lidem v kontextu jejich možností a limitů vkládat do neměnných ideologických frází nové a dokonce protichůdné obsahy za účelem vytváření prostoru pro realizaci vlastních zájmů. Myšlenky rusko-amerického antropologa Alexeje Jurčaka (který zmíněný stav označuje jako hypernormalizaci) však stále čekají na kritické zhodnocení v nejrůznějších lokálních, společenských, ale i profesních prostředích a lze je promýšlet i v rámci československé etnografie. Užití hypernormalizovaného jazyka mohlo pomoci legitimizovat vlastní výzkumné záměry v období, ve kterém zájem o tradiční (kapitalistické) prostředí nepříliš korespondoval s oficiální ideologií prosazující pokrok, změnu a likvidaci starých pořádků. |
| Related projects: |