Substantivní a adjektivní slovotvorné kategorie v příkladech z Rosovy gramatiky“ „Grammatica Linguae Bohemicae“ (1672)
| Authors | |
|---|---|
| Year of publication | 2021 |
| Type | Appeared in Conference without Proceedings |
| MU Faculty or unit | |
| Citation | |
| Description | V rámci příspěvku je krátce představen výzkum k disertační práci „Neologismy u Jana Václava Rosy“. Jedním z cílů práce je sesbírání veškerých lexikálních jednotek, které Rosa používá jako příklady ve své gramatice Grammatica Linguae Bohemicae (1672). Tato excerpta jsou pak analyzována, tříděna a dále zpracovávána. Příspěvek přináší lexikální sondu do těchto excerpt – nepracuje se v něm tedy se všemi excerpty, ale pouze s částí z nich. I přesto se jedná o vypovídající množství, které ukazuje lexikální materiál z nové perspektivy. Poté jsou stručně představena díla, ze kterých příspěvek vychází. Jedná se o již zmíněnou gramatiku Grammatica Linguae Bohemicae a také o Rosův Thesaurus Linguae Bohemicae. V další části příspěvku jsou pak prezentována slovotvorná pravidla, které sám Rosa uvádí ve své gramatice. Na základě těchto pravidel a sesbíraných příkladů jsou pak popsány slovotvorné kategorie u podstatných jmen, které Rosa použil. Nejčastějšími slovotvornými kategoriemi jsou deminutiva a přechylování. Dané kategorie jsou popsány a analyzovány. Stejný postup je zvolen i u kategorií adjektiv. Vybrané lexikální jednotky jsou srovnány s jejich popisem v Rosově Thesauru, ve kterém se velmi často vyskytují i popisy slovotvorných zákonitostí soudobé češtiny (nebo Rosovy interpretace daných pravidel). Důraz je také kladen na komparace současných slovotvorných poznatků z moderní literatury a jejich popisu v Rosově gramatice. Dalším bodem je pak srovnání toho, jakým způsobem Rosa přistupuje ke slovotvorným pravidlům a nakolik je jich on sám při výběru či vytváření příkladů dodržuje. V závěru na základě prezentovaných dat jsou sestaveny grafy frekvencí slovotvorných kategorií, jejich poměrů, derivátů atd. |
| Related projects: |