Optimalizace metodiky pro výzkum intracelulárního komplementu v CD4+ T-lymfocytech
| Title in English | Optimization of methodology for research of intracellular complement in CD4 T-cells |
|---|---|
| Authors | |
| Year of publication | 2020 |
| Type | Conference abstract |
| MU Faculty or unit | |
| Citation | |
| Description | Sérový komplementový systém je znám jako evolučně velmi stará složka nespecifické imunity, která představuje první obrannou linii při boji s invadujícími patogeny. Složky komplementu jsou však tvořeny i imunocyty: antigen prezentujícími buňkami, monocyty, makrofágy, NK buňkami a T-lymfocyty. Intracelulární komplement v imunocytech se nazývá komplozom a zásadním způsobem ovlivňuje přežívání a fázi zánětu. Po aktivaci antigenem CD4+ T-lymfocyt generuje fragmenty komplementu (C3a, C5a a C3b), které jsou uvolňovány na buněčný povrch. Interakce těchto složek s příslušnými receptory ústí v produkci INF-? a IL-2. Po dosažení vysoké koncentrace IL-2 v okolí buňky komplozom iniciuje přechod z INF-? produkujících T-lymfocytů do indukovaného regulačního fenotypu (iTreg), charakteristického produkcí protizánětlivého IL-10. Jedná se o důležitý regulační mechanismus Th1 odpovědi. U pacientů s deficitem některých složek komplozomu (C3, CD46) se rozvíjejí rekurentní infekce v důsledku nedostatečné Th1 odpovědi, např. manifestací v podobě běžné variabilní imunodeficience. Na opačné straně stojí dysregulace komplozomu způsobující autoimunitní onemocnění s nadměrnou Th1 odpovědí, např. revmatoidní artritidu či roztroušenou sklerózu. V současné době je zaměřena pozornost na roli komplozomu v imunocytech u různých typů malignit či alergií. Složky komplozomu v CD4+ T-lymfocytech lze detekovat pomocí průtokové cytometrie – intracelulární složky C3b a receptor C3aR, povrchové složky CD46, C5aR, dále produkci cytokinů INF-? a IL-10. Pomocí ELISA lze stanovit cytokiny v supernatantu izolovaných buněk: INF-?, IL-10, IL-2 a matrixovou metaloproteinázu MMP9, která je zodpovědná za štěpení složek komplozomu z povrchu buňky. Cílem naší studie je sledování funkce komplozomu v CD4+ T-lymfocytech pacientů s alergickým eozinofilním astmatem, u kterých je Th1 odpověď potlačena ve prospěch Th2 odpovědi. Naše měření ukázala, že zisk adekvátních výsledků je ovlivněn: postupem při izolaci CD4+ T-lymfocytů, jejich kultivací a způsobem stimulace in vitro. Důležitým prvkem je také čas detekce produkce cytokinů a vybraných složek komplementu vně/uvnitř buněk. Optimalizace protokolu zpracování vzorku je tedy zásadní pro měření funkčnosti komplozomu. |
| Related projects: |