| Description |
Jaké jsou hranice filosofie? Co do ní patří a co ne? Pregnantněji vyjádřeno, co filosofie ještě je a co už není, respektive co filosofie už je a co ještě není? Existují mnozí, kteří si kladou otázky po podstatě, ale i po MNOŽSTVÍ filosofie: Je to filosofie? Je jí tam dost? Nebo málo? Nebo vůbec? --- Dějiny filosofie nám ukazují, že co mnozí považovali za filosofii, jiní ihned odmítli. A co jiní přijímali, odmítli ti první, respektive ti třetí. Filosofie řešila v průběhu svých dějin různé kategorie (obsah) různými způsoby (forma, metoda). Někdy má kritika údajné nefilosofičnosti povahu útoku na obsah (toto téma není filosofické), jindy na formu, metodu (tato forma je nepřípustná, tato metoda není filosofická). V případě prvního si musíme klást otázku, proč jedno téma filosofické je, může být, a jiné nikoliv. V případě druhém si musíme klást otázku, zdali klasická, všeobecně uznávaná díla filosofie mohou být stále uznávána, když hodnocena dnešní rigidní akademickou metodou, jako filosofická, nebo odmítnuta jako nefilosofická? Nebo je to jen uplynulý čas, který jí garantuje její filosofičnost? Pak by se ale filosofie mohla dostat do hypotetické paradoxní situace, že Nietzsche a jeho Tak pravil Zarathustra by za filosofa a filosofické dílo považováni byli, kdežto Nietzsche junior a jeho Tak pravila Zarathustrova žena by byli odmítnuti. Pokud ale budou filosofové nadále některé obsahy, formy a metody vylučovat jako nefilosofické, hrozí nebezpečí, že filosofům a filosofii zůstane navzdory Marxově 11. tezi o Feuerbachovi marginální vliv na společnost a SKUTEČNOST. --- Horizont událostí je ve fyzice, resp. astrofyzice, plocha v časoprostoru, která existuje okolo černé díry a která představuje nejzazší hranici, odkud může uniknout elektromagnetické záření, tj. světlo, a tedy i informace, směrem k pozorovateli vně černé díry. Z pod horizontem událostí již nemůže uniknout žádná hmota, záření, a tedy ani informace, a tak ovlivnit pozorovatele mimo černou díru. --- Filosofický horizont událostí představuje hranici, za kterou filosofie nemůže ovlivnit nefilosofy. Metaforicky lze říci, že to je gravitace filosofického myšlení, která drží v černé díře filosofie určitá témata, ale – v protikladu k černé díře fyziky – odpuzuje, ba přímo ze sebe vyvrhuje jiná témata. To je však na škodu především samotné filosofii. Pakliže otázkou, kterou budeme řešit, je otázka, co je, co není, ale především, co bude filosofie, tedy filosofii budoucnosti či BUDOUCNOST filosofie, musíme se zamyslet, zdali je to filosofie nad či pod horizontem událostí. Autor tohoto příspěvku tvrdí, že budoucnost filosofie je za hranicemi filosofie, tedy nad horizontem událostí. Takováto filosofie ale musí být sebevědomější a přisvojit si jiná než „klasická“ témata, musí být otevřená novým obsahům, novým, ale i STARÝM formám, které dnešní rigidní akademická filosofie odmítá. Zároveň by se filosofie, by neskončila pod filosofickým horizontem událostí, tedy v situaci, kdy bude řešit věci, které neovlivní jiné, neměla akademicky uzavírat, ale angažovat se i v mimouniverzitní a komerční sféře a nebát se interakce se soukromými subjekty. To vystihuje autorova teze, že filosofie je TO, co transcenduje – čas (např. long-term thinking) a/či obory (např. filosofie přelidnění).
|