Ad iustitiam et bonum commune. Proměny zemského práva v českých zemích ve středověku a raném novověku
| Authors | |
|---|---|
| Year of publication | 2010 |
| Type | Monograph |
| Citation | |
| Description | Zemské právo, ius terre, se v písemných pramenech soustavněji objevuje od 13. století, i když řada dílčích dokladů a indicií ukazuje, že jeho kořeny sahají až k samým počátkům českého státu. České a moravské zemské právo netvořilo jen právní řád potřebný ke každodennímu chodu dané země, ale bylo i vnějším vyjádřením a současně zárukou její plné autonomie, především dík tomu, že jeho nositelem byla šlechta. Sloužilo pro spravedlnost a obecné dobré, což zdůrazňuje nejen titul této knihy, ale především řeč historických pramenů. Předložená monografie se svým zaměřením vrací ke starší tradici studia zemského práva jako klíčového právního okruhu, který rozhodujícím způsobem určoval chod českého státu a jeho společnosti. S ohledem na rozsáhlost problematiky se dotýká jen vybraných témat, která vyplynula z badatelských aktivit jednotlivých autorů. První z okruhů, nazvaný Soudnictví a prameny zemského práva se dotýká nejstaršího vývoje zemského práva. Všímá si nejstarších pramenů (zejména právních knih) a oblastí, ve kterých zemské právo hrálo od nejstarší doby klíčovou roli, jako je otázka vlastnictví půdy a činnost českého a moravského zemského soudu jako klíčových zemských institucí. Následující tematický okruh, Zemské právo ve spisech Karla staršího ze Žerotína, je věnován dílu jedné z nejvýznamnějších osobností raně novověké Moravy. Karel starší ze Žerotína byl v kontextu své doby nepochybně výjimečnou osobností s hlubokými znalostmi moravského zemského práva, o čemž svědčí jeho dochované písemnosti, jejichž význam dosud nebyl plně doceněn. Ikonografie zemského soudu představuje třetí okruh a jde o představení problematiky, která na rozdíl od zahraničních prací nebyla u nás dosud v plné míře reflektována. Svým záběrem přesahuje z úzce historického, resp. právně-historického rámce k dějinám umění i architektury. Konečně třetí okruh nazvaný Inkolát, absolutismus a právníci zahrnuje novější etapu vývoje zemského práva v raném novověku, které dosud nebyla - zejména s ohledem na 17. a 18. století - věnována soustavnější pozornost na rozdíl od starších období středověku. |