Listiny císaře Zikmunda

Rozsáhlým archivním výzkumem a edičním zpřístupněním listin a listů posledního Lucemburka, římského císaře, uherského, českého a chorvatského krále Zikmunda (*1368 – †1437), se Filozofická fakulta Masarykovy univerzity podílí na prestižním mezinárodním výzkumném počinu Regesta Imperii.

Zpřístupnění středověkých písemností

Úkolem tohoto podniku, založeného již roku 1829, je zpřístupnit formou obsahových výtahů (tzv. regestů) písemnosti vzešlé z kanceláře středověkých císařů a králů Svaté říše římské (800–1519). V současné době je projekt zakotven na Rakouské akademii věd, Mohučské akademii věd a literatury, Berlínsko-braniborské akademii věd a několika německých univerzitách. V roce 2011 byla založena pobočka Regesta Imperii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, která je historicky prvním do projektu zapojeným pracovištěm mimo německy mluvící země. Dosud bylo vydáno přes 90 svazků Regest Imperii, obsahujících na 130 000 regestů listin. Od roku 2001 je navíc celá ediční řada postupně digitalizována a regesty jsou importovány do volně přístupné databáze, umožňující komplexní vyhledávání v celé materii.

Dějiny Evropy v 1. polovině 15. století

Zikmund Lucemburský byl posledním středověkým císařem, který měl výrazné univerzalistické ambice. Na svých diplomatických cestách projel Evropu od Cařihradu po Anglii a od Litvy po Španělsko, stál u zrodu dvou velkých církevních koncilů a byl klíčovou osobou v konfrontaci české reformace s tehdejším západním křesťanstvem. Na jeho dvoře se potkávali přední učenci, umělci, diplomaté, preláti, šlechtici či finančníci ze všech koutů Evropy, takže se jednalo o jeden z klíčových komunikačních uzlů a kulturních center kontinentu. Všechny uvedené důvody predikují, že soustavný výzkum Zikmundových listin přinese významný posun v bádání o dějinách celé Evropy v první polovině 15. století.

Další výzkumná témata