Aktivity interdisciplinárního výzkumu dějin země – Moravy – jsou spojujícím článkem výzkumných projektů několika pracovišť FF MU po řadu let (Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura). Výzkum dějin Moravy byl definován jako základní úkol historických pracovišť FF MU již při jejich vzniku v meziválečném období. Pozornost je věnována období od raného středověku po moderní éru, přitom klíčem je uchopení pojmu historické země jako teritoria tvořícího součást evropského prostoru s řadou společných i specifických kulturních, sociálních a hospodářských znaků, stejně jako oblasti se specifickou kulturou propojující celý středoevropský prostor. V komplexním pojetí tématu zvláště vynikají v posledních dvaceti letech úspěchy badatelů zaměřených na otázky rané státnosti, problematiku počátků a rané fáze latinské písemné kultury a jejích projevů v oblasti literárních i úředních textů, především kritického vydání listin k dějinám Čech a Moravy (Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae). Dále je třeba vyzdvihnout výzkum kulturně-uměleckého obrazu země, profilu společnosti a ekonomiky středověkých i raně novověkých měst a fenoménu české reformace včetně husitské revoluce a jejího dopadu na území moravského markrabství. V moderní éře pak ční výzkum dějin ústavnosti, správních struktur a politické kultury, industrializace a sociálních hnutí, religiozity, genderových změn nebo migračních procesů.

Mezinárodní výměna zkušeností a poznatků

Díky intenzivnímu propojení výzkumu historických pracovišť Masarykovy univerzity s desítkami historických a kulturních institucí v Brně a po celé Moravě jsou tato pracoviště jedním z hlavních přispěvatelů do mezinárodní výměny zkušeností a poznatků o historii Moravy. Síť vědecké výměny má převážně středoevropský ráz, a výzkum dějin Moravy je tak účelně začleněn do výzkumu různých aspektů dějin proměn říše karolínské, posléze říše římsko-německé, habsburské monarchie a jejích nástupnických států.

Výzkum umělecké tvorby a recepce v předmoderní společnosti

Uměleckohistorický výzkum se soustřeďuje na uměleckou tvorbu raně novověkého období (architektura, malířství, sochařství) z hlediska kulturněhistorického a sociohistorického. Obecně se orientuje na problematiku fungování a recepce obrazu v předmoderní společnosti (Centrum pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů ve středoevropských dějinách: obraz, komunikace, jednání).

Tradiční lidová kultura a její vazby

Ústav evropské etnologie FF MU se jako jediné pracoviště v České republice kontinuálně věnuje výzkumu tradiční lidové kultury českého etnika v jeho vazbách na středoevropské prostředí. Aktuálně nejvýznamnějším projektem s živým zájmem veřejnosti je Geografický informační systém tradiční lidové kultury (1750–1900)/GISTRALIK, realizovaný ve spolupráci s Ústavem výpočetní techniky MU. Ústav je kolektivním členem České národopisné společnosti, která je vrcholovou oborovou institucí na území ČR. Rovněž je členem Poradního orgánu Mezivládního výboru UNESCO, sekce nehmotného kulturního dědictví. Pracovníci ústavu participují na národních a mezinárodních projektech UNESCO a jejich hodnocení.

Další výzkumná témata