Na den učitelů 28. března se v pravé poledne uskutečnilo debatní shromáždění akademické obce Filozofické fakulty Masarykovy univerzity o relevanci humanitních oborů a jejich nedůstojném ohodnocení. Setkání bylo součástí celorepublikových protestních akcí nazvaných Hodina pravdy.

K zaplněné aule nejprve promluvil Jiří Macháček z Ústavu archeologie a muzeologie, který připomněl příběh Mileny Jesenské. Za klíčovou označil kritickou reflexi světa kolem sebe a s odkazem na článek Ivana Folettiho vyzval, abychom si „nerochnili ve svém bolestínství“, což často s oblibou činíme. Není k tomu důvod, měli bychom si být vědomi své vlastní hodnoty. Na Jiřího Macháčka navázala Jarmila Bednaříková z Ústavu klasických studií a jménem odborů informovala o jejich aktuálních krocích. Připomněla také důležitost popularizace vědy a komunikace s médii.

V následující části sdílela Jitka Bednářová z Ústavu českého jazyka a literatury svůj osobní příběh, kdy po získání doktorátu na Sorboně a letech zkušeností pracuje na zlomkový úvazek za minimální ohodnocení. To vede samozřejmě k frustraci a zážitku periferie, který je ještě umocněn nešťastným nastavením grantové politiky. Případně ale upozornila, že „periferie často bývá zdrojem nového centra“. S odkazem na atmosféru na fakultě v 90. letech pak vyslovila naději, že se nám podaří vytvořit „prostředí vlídnější, rozumnější a více intelektuálně stimulující, k tomu jsou ale potřeba řádné mzdy“.

O neadekvátním ohodnocení odborných asistentů hovořil dále také Petr Stehlík z Ústavu slavistiky, který upozornil na nastavení tarifů na existenční hraně. Zároveň ne všechna pracoviště mají prostředky na to, aby mohla nabídnout akademičkám a akademikům více než tarifní plat. To vede k nutnosti přivydělávat si nejrůznějšími cestami; soudní tlumočnictvím, překladatelstvím, doučováním, či přijímáním částečných úvazků na jiných pracovištích. Na příkladu společenské poptávky v souvislosti s válkou na Ukrajině také ukázal na význam tzv. malých oborů. Tuto část uzavřelo vystoupení Ondřeje Haváče z Historického ústavu, který je živoucím důkazem imaginárního mediálního akademika působícího na střední škole. Vzal si na gymnáziu volno, aby všem přítomným lapidárně sdělil, že situace je špatná. V jeho případě by plné zapojení do akademického provozu znamenalo, že si vydělá o třetinu méně než aktuálně na střední škole.

Na závěr setkání byla otevřena obecná rozprava, v níž mj. Jiří Macháček připomněl, že existuje jistá nepodkročitelná hranice pro zachování důstojnosti. Varoval také ovšem před politickými a ekonomickými tlaky na univerzity, které jsou pilířem demokratické společnosti. Nebylo by šťastné vyměnit autonomii za pár miliard. Jitka Bednářová také upozornila, že nám chybí diskuze o hodnotách a akademičky a akademici čelí nadměrné administrativní zátěži. Poukázala dále na platové rozdíly mezi jednotlivými pracovišti fakulty související mj. také s grantovými možnostmi. Celkové vyznění debaty směrem k hledání vize v závěru posunul Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd, který zdůraznil, že nyní je chvíle pro rozhořčení, ale to je třeba překlopit v hledání pozitivního řešení. Jednu z možností je možné dle Davida Honse spatřovat v popularizaci. Celé setkání shrnul moderátor Stanislav Bárta z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví výzvou k další debatě a aktivitě. Připomněl, že problém je třeba řešit na různých úrovních, a to jak na úrovni příslušné rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, tak na úrovni univerzitního rozpočtování, ale také nastavení rozpočtu uvnitř filozofické fakulty.

Záznam celé debaty můžete zhlédnout na fakultním YouTube kanálu.

Mediální ohlasy