Pozdně středověké německé historiografické texty českého původu jako jazykové a literární památky - filologická analýza, elektronická edice textů

Nástin tématu
Mezi významné epochy české historie patří bezesporu 14. století, doba spjatá s panováním lucemburské dynastie se známým vrcholem představovaným vládou Karla IV. Tomu odpovídá jednak v relativně kratší perspektivě mocenskopolitické postavení českých zemí coby centra Říše římské, trvalejší byly vesměs projevy bouřlivého rozvoje na poli kultury a umění. Obecně známá jsou zejména hmotná umělecká díla – malířství, architektura aj., poněkud menší už je povědomí o dílech slovesných, přičemž některé oblasti, jako je tomu právě i u dobové historiografie, zůstávají spíše na pokraji zájmu i v odborných kruzích. Pro tento stav lze přirozeně nalézt jistá vysvětlení – je třeba přiznat, že v této sféře nebylo dosaženo úrovně dřívějších vrcholů kronikářské tvorby, jaký představuje v první polovině 14. století např. Zbraslavská kronika, zároveň ovšem historiografická díla vzniklá na popud Karla IV. svým významem nedosahují ani úrovně ostatních kulturních a uměleckých počinů této doby – lze konstatovat, že panovníkovy záměry se v tomto případě nepodařilo očekávaným způsobem realizovat. Pozornost ovšem zasluhuje právě celkový koncept státní kroniky, v českém prostředí dotud nepřítomný, inspirovaný zjevně zahraničím (srv. francouzské Grandes Chroniques).
Předmětem předkládaného projektu je zajímavá a přitom dosud spíše nedostatečně doceněná skupina textových památek spadajících z části do nastíněného kontextu; jde o německy psaná historiografická díla pozdního středověku vážící se k českým zemím buďto přímo svou proveniencí, nebo zprostředkovaně svou výchozí předlohou. V neposlední řadě během řešení projektu GAAV č. KJB901640605 zaměřeného na rýmovaný německý překlad Dalimilovy kroniky se ještě naléhavěji ukázala potřeba podrobnějšího rozpracování této problematiky.