Učitelství estetické výchovy pro střední školy

Obor vychází z tradice výuky uměnovědných oborů spolu s estetikou a jejich soustavného propojování s popularizační a pedagogickou praxí. Toto pojetí je do jisté míry typické pro celé české prostředí, na brněnské Filozofické fakultě je ovšem kladen značný důraz právě na rozvoj pedagogických dovedností a na vědecké zkoumání oborové didaktiky, přičemž vše probíhalo napříč vymezeními jednotlivých věd o umění včetně estetiky. Svědčí o tom kupříkladu průkopnický spis profesora Vladimíra Helferta Základy hudební výchovy na nehudebních školách (Praha 1930), trvalý zájem o problematiku dokládá spis Jiřího Fukače, Stanislava Tesaře (oba působivší na Ústavu hudební vědy FF MU) a Jozefa Vereše Hudební pedagogika: Koncepce a aplikace hudebně výchovných idejí v minulosti a přítomnosti (Brno 2000).

„Art is! - Sociologie kultury, estetika a filozofie dějin umění“

Obor je zaměřen na předměty z oblasti pedagogiky, psychologie, estetiky a dalších věd o umění. Výuka je zajištěna předními odborníky z odpovídajících ústavů a kateder FF MU i specialisty z praxe, často jde o průkopníky nejnovějších didaktických metod a trendů. Moderní pojetí oboru spočívá v obohacení a rozšíření přežitého neefektivního modelu, kdy estetická výchova = výtvarná výchova a/nebo hudební výchova. Tento model by na mnoha středních školách bylo lze oprávněně nazvat prostým „kreslení“ a „zpěv“, přičemž se zcela vytrácí výchova žáků jako aktivních konzumentů kultury a umění. Reálný dopad tohoto stavu je zřejmý z aktuálního marginálního postavení kultury ve veřejném diskursu a státní správě. Koncepce estetické výchovy oboru zahrnuje jak seznámení s jednotlivými kapitolami kultury a umění, tak i jejich aktivní „konzumaci“ a kritický diskurs o nich, to vše s výraznými přesahy především do sociologie, filozofie, v menší míře také psychologie. Celkovým širokým pojetím je estetická výchova koncipována jako rovnocenný kulturní protipól občanské výchovy. Obor lze označit za průkopnický a cílem by mělo být definitivní zahrnutí estetické výchovy do rámcových vzdělávacích programů pro střední školy, čímž by se výrazně zvýšila kulturní gramotnost důležitého segmentu populace.

Součástí studia oboru jsou také poznatky z obecné pedagogiky a psychologie a také obsáhlá pedagogická praxe.

Praxe

Povinnou součástí studia programu je pedagogická praxe o souhrnné pracovní zátěži alespoň 720 hodin (24 kredity). Je rozdělena do tří semestrů. V jarním semestru studenti ve spolupráci s partnerskými středními školami realizují pravidelnou výuku dílčích povinných i zájmových předmětů na dané střední škole a pravidelně se scházejí se zkušenými pedagogy za účelem reflexe předvedeného výkonu. V podzimním semestru pak studenti na půdě katedry samostatně vytvoří, naplánují a realizují sérii specializovaných kursů pro středoškolské studenty zaměřených na uměnovědnou problematiku.

Chcete vědět víc?

http://music.phil.muni.cz/studijni-obory/ucitelstvi-esteticke-vychovy-pro-stredni-skoly

Absolvent navazujícího magisterského oboru Učitelství estetické výchovy pro střední školy bude způsobilý ke zvládnutí a tvůrčímu rozvíjení požadavků kladených současnou pedagogikou v oblasti estetické výchovy, kultury a umění. Bude způsobilý k vyučování předmětů v této oblasti a bude schopen podílet se na tvorbě a rozvoji školních vzdělávacích programů, případně dalších koncepčních dokumentů školy. V obecné rovině prokáže znalost rozličných aspektů fenoménu umění, kultury a jejich teoretické reflexe, předpokládá se také schopnost individuálního výzkumu a publikační praxe v oblastech estetické výchovy, věd o umění i školské pedagogiky. Vhodným uplatněním absolventa oboru budou školy, jejichž záměrem je reforma a růst kvality výuky v dané oblasti. Detailní znalost současné kulturní a vzdělávací praxe, jakož i manažerských a institucionálních aspektů vzdělávání, umožní absolventům odvádět záhy po absolutoriu kvalitní práci ve vedoucích funkcích, plně v souladu se současnými požadavky MŠMT. Absolvent programu získává odbornou kvalifikaci k výkonu regulovaných povolání

Termín podání přihlášek: 1. ledna – 30. duben

Komu je program určen: Program je určen absolventům bakalářských stupňů oborů zaměřených na umění a kulturu. V případě oborů, souvisejících jen okrajově, rozhoduje téma bakalářské práce. O přípustnosti přihlášky rozhoduje garant oboru na základě žádosti, adresované Studijnímu oddělení - přijímací řízení FF MU (email: prijimaci.rizeni@phil.muni.cz).

Předmět oborové přijímací zkoušky: Přijímací zkouška má formu oborového zatrhávacího testu z historie a současnosti kultury a umění v rozsahu státních bakalářských zkoušek programu Sdružená uměnovědná studia. Test se bude skládat z 20 otázek, každá s pěti možnostmi (a) až (e).

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací řízení je prominuto a přijati jsou absolventi bakalářských i magisterských oborů a programů Sdružených uměnovědných studií, Hudební vědy, Teorie interaktivních médií, Akademie staré hudby a příbuzných oborů a programů na FF MU, kteří složili s výborným (A) nebo velmi dobrým (B) prospěchem státní závěrečnou zkoušku.

O prominutí přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia je potřeba požádat prostřednictvím e-přihlášky. Podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit nejpozději v den konání příslušné přijímací zkoušky do e-přihlášky do rubriky „Žádost o prominutí přijímací zkoušky“. Uchazeči, kteří konají Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) na FF MU ve stejný den jako se koná příslušná přijímací zkouška, mohou pro účely posouzení žádosti vložit do e-přihlášky čestné prohlášení o termínu vykonání SZZ a o jeho výsledku.

Web Ústavu hudební vědy.

Obecné informace k průběhu přijímacího řízení do navazujících magisterských programů na FF MU naleznete zde. Dokumenty k aktuálnímu přijímacímu řízení jsou vedeny v Materiálech pro uchazeče.

Kritéria hodnocení

Hranice úspěšnosti odborné přijímací zkoušky: 40 bodů (maximální počet bodů 100).

Bodové hranice a počty přijatých z minulých let

Absolvent navazujícího magisterského studia může pokračovat v doktorských programech na pedagogických a humanitních fakultách českých vysokých škol, v připravovaném doktorském programu Digitální kultura a kreativní průmysly, po splnění podmínek přijetí též může pokračovat v libovolném doktorském studiu.