Toponymie pohraničí jako kulturní dědictví a názvy viničních tratí jako nástroj reklamy a marketingu

Autoři

BOHÁČOVÁ Michaela

Druh Kapitola v knize
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis Kapitola se dotýká dvou témat: 1) První, obecnější je spjato s otázkou, zda lze zeměpisné názvy v pohraničních oblastech označit jako kulturní dědictví, když jde vesměs o toponymii vzniklou po 2. sv. válce, tj. postrádající kontinuitu, která je vlastní ostatním částem našeho území. Zamýšlí se nad přístupem k pomístním jménům v počátcích dotazníkového soupisu, z nějž byla vyloučena právě toponymie oblastí majoritně obydlených Němci k r. 1930, a nad rozdíly mezi toponymií pohraničí a ostatního území. Pojmenovává důvody, proč toponymii pohraničí nelze z kulturního dědictví vyloučit. 2) Druhé téma se zabývá dílčím jevem, a sice specifickým způsobem využití toponym v názvosloví spjatém s vinařstvím, konkrétně v názvech viničních tratí. Tato skupina pomístních jmen je totiž fixována na oficiální sféru, neboť názvy viničních tratí jsou jedním z údajů povinně uváděných na etiketách jakostních vín a jakostních vín s přívlastkem, a to v podobě stanovené v aktuálně platné vyhlášce. Názvy viničních tratí se tak stávají součástí označení obchodních produktů a analýza se zaměří na to, jak se v nich uplatňuje propagace a marketing.
Související projekty: