| Popis |
Harrisonit CaFe2+6(SiO4)2(PO4)2 je vzácný silikát-fosfát známý z několika odlišných geologických prostředí. Na typové lokalitě, ostrově Arcedeckne, Nunavut, Kanada, se vyskytuje v BIF metamorfovaných ve vyšší amfibolitové facii, což způsobilo jejich přeměnu na granátovce (Roberts et al., 1993). V obdobném prostředí byl harrisonit nalezen v Kangiqsualujjuaq, Québec, Kanada (Verpaelst et al., 2001). Škoda et al. (2007) popisují první nález harrisonitu z granitického prostředí, fosfátového pegmatitu v Cyrilově. Později byl harrisonit popsán i z pegmatitu Jocao, Minas Gerais, Brazílie a pegmatoidů v Přibyslavicích (Baijot et al., 2014; Škoda et al., 2015). Kromě zmíněných lokalit byly zaznamenány tři nejisté antropogenní výskyty (např. Abraham et al., 2013). Harrisonit z Cyrilova tvoří 250µm zrno srůstající s graftonitem-(Mn), wolfeitem a heterositem. V Přibyslavicích tvoří harrisonit vzácně úzký (5–30 µm) lem mezi graftonit-sarkopsid-trifylínovou nodulí a okolním křemenem, přičemž okraje fosfátové nodule jsou alterované na sekundární fosfáty (ludlamit, messelit, aj.). Harrisonit v granátovcích je obohacený Mg, který substituuje Fe (0,37–0,89 apfu; Frisch & Herd, 2010; Roberts et al., 1993; Sharma et al., nepublikováno). V pegmatitech a pegmatoidech je Fe substituováno Mn (Jocao 1,06 apfu; Baijot et al., 2014; Cyrilov a Přibyslavice v obou případech průměrně 0,33 apfu) a Mg je nízký (?0,07 apfu). V harrisonitu z fosfátových paragenezí dochází k částečné substituci P1Si-1 doprovázené vznikem vakancí v MO6 polyedrech. Vzhledem k malým velikostem harrisonitu byla strukturní podobnost s typovým materiálem potvrzena Ramanovou spektroskopií.
|