Interpretation of the last-glacial vegetation of eastern-central Europe using modern analogues from southern Siberia

Varování

Publikace nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Název česky Interpretace vegetace vychodni casti stredni Evropy v pozdnim glacialu s pouzitim modernich analogu z jizni Sibire
Autoři

KUNEŠ Petr PETR Libor PELÁNKOVÁ Barbora CHYTRÝ Milan JANKOVSKÁ Vlasta POKORNÝ Petr PETR Libor

Rok publikování 2008
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Journal of Biogeography
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
www http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-2699.2008.01974.x/abstract
Obor Botanika
Klíčová slova Central Europe; forest; fossil pollen spectra; full glacial; late glacial; steppe; surface pollen; tundra; Weichselian
Popis Interpretace fosilních pylových spekter může být vylepšena porovnáním s moderními pylovými spektry a analogickou vegetací. Pro interpretaci vegetace posledního glaciálního maxima a pozdního glaciálu ve východní části střední Evropy jsme srovnali fosilní pylová spektra z tohoto regionu a moderní povrchová pylová spektra z různých vegetačních typů jižní Sibiře, která by mohla pocházet z vegetace analogické vegetaci z konce poslední doby ledové ve střední Evropě. 88 moderních pylových spekter ze 14 vegetačních typů lesa, tundry a stepi bylo srovnáno s fosilními pylovými vzorky ze sedmi lokalit střední Evropy za pomoci PCA (analýzy hlavních komponent). Fosilní pylová spektra (vrcholně i pozdně glaciální) z údolí Západních Karpat (350-610 m n. m.) jsou podobná moderním pylovým vzorkům z jihosibiřské tajgy, hemiboreálních lesů a tundry s břízou zakrslou. Vrcholně glaciální spektra a spektra z raných fází konce posledního glaciálu z nížinných říčních údolí Českého masivu (185-190 m n. m.) též naznačují přítomnost hemiboreálního lesa a tajgy. Ostatní pozdně glaciálni pylová spektra z Českého masivu indikují otevřenou krajinu s mozaikou stepi nebo tundry a malými plochami hemiboreálního lesa. Naše výsledky podporují hypotézu, že během vrcholného a pozdního glaciálu v údolích severozápadních Karpat přežívaly vegetační typy jako tajga nebo hemiboreální les s dominancí modřínu, borovice limby, borovice lesní a smrku v mozaice se stepními či tundrovými formacemi. Směrem na západ se lesy stávaly rozvolněnějšími (v moravských nížinách) až postupně přecházely do otevřené krajiny Čech, kde se vyskytovaly plošky lesa jen na příznivých místech.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.