sipka Thal�s

sipka Astronomie
  1. ... kdy� Thales, Theodore, zkoumaje hv�zdy a hled� vzh�ru spadl do studn�; tu se mu jedna thrack� slu�ka (Θρᾷττά τις - doslova "Thr�kyn�") , chytr� a vtipn�, pr� posm�vala, �e se sna�� zn�t v�ci na nebi, ale co je p�ed n�m a u jeho nohou, �e mu z�st�v� nezn�mo. Tento posm�ch se hod� na v�echny, kdo se zab�vaj� filosofi�. Nebo� vskutku takov� nev� o tom, kdo je vedle n�ho, a nev� o sousedu, nejenom co d�l�, n�br� bezm�la ani to, je-li to �lov�k �i n�kter� jin� tvor; av�ak co je �lov�k a co takov�mu tvoru n�le�� r�zn� od ostatn�ch tvor� �initi nebo trp�ti, po tom p�tr� a tomu zkoum�n� v�nuje svou n�mahu.

    Plat�n, Tht. 174a4 - b6.

  2. Tvrdil, �e po��tkem a c�lem v�eho je voda. Nebo� zaprv� z n� se skl�daj� v�echny v�ci ztuhnut�m a zase rozpu�t�n�m se k n� p�id�vaj�, a za druh� jsou v�echny v�ci vodou neseny a jej�m p�soben�m vznikaj� i zem�t�esen� i nahromad�n� v�tr� i pohyb hv�zd. A v�echny v�ci se pr� pohybuj� a plynou, proto�e se shoduj� s p�irozenost� prvn�ho p�vodce jejich pohybu. To, co nem� ani po��tek ani konec, je v�ak b�h.

    V�noval se v�d� a zkoum�n� o hv�zd�ch a stal se pro �eky zakladatelem t�to discipl�ny, on, kter� vzhl�el k nebi a tvrdil, �e rozum� dob�e v�cem naho�e - a spadl do studny. Vysm�v�i se mu slu�ka jm�nem Thraitta (τις θεραπαινὶς Θρᾷττα τοὔνομα) �ekla: "v�ci na nebi bezpochyby uvid�l, ale nevid�l, co m� pod nohama."

    Hippolytos (zem�. 235 n. l.), Refutatio I, 1, 1, 1 - I, 1, 4, 5.

  3. Vypravuje se t�, �e kdy� ho vyvedla sta�ena (γραῦς) z domu, aby pozoroval hv�zdy, spadl do j�my. Na jeho pok�ik pr� mu �ekla sta�ena: "Ty si mysl�, Thal�te, �e pozn�, co je na nebi, kdy� nejsi s to, abys vid�l, co je pod tv�ma nohama?"

    DL (1. pol. 3. st. n. l.), I, 34, 1-4.

sipka Thal�s

sipka Zem�
  1. Ale o po�tu a bli���m ur�en� takov�ho po��tku nemaj� v�ichni stejn� m�n�n�. Thal�s, p�vodce takov� filosofie, prav�, �e je j�m voda - proto se tak� vyj�d�il, �e pr� zem� je na vod�.

    DK 11 A 12, Aristotel�s, Met. I, 3, 983b19-22.

  2. Thal�s prav�, �e je zem� dr�ena vodou, �e pluje jako lo� a �e se kol�s� pohyblivost� vody tehdy, kdy� se ��k�, �e je zem�t�esen�.

    A 15 ze Seneky.

  3. Jin� tvrd�, �e Zem� spo��v� na vod�. Nebo� toto je nejstar�� v�klad, kter� k n�m do�el. Tvrd� se, �e jej podal Thal�s z Mil�tu, podle n�ho� Zem� spo��v� na m�st�, proto�e je plovouc�, podobn� jako d�evo nebo jin� takov� v�ci (nebo� ��dn� takov� v�c svou p�irozenost� nespo��v� na vzduchu, ale na vod�) - jako by t�� v�klad nemusel platit pro Zemi i pro vodu, kter� Zemi nese.

    DK 11 A 14, Aristotel�s, De cael. II, 13, 294a28 nn.

sipka Thal�s

sipka Nebesk� t�lesa
  1. Kdy� se v�lka, kterou mezi sebou vedli, vlekla nerozhodn� ji� �est� rok, do�lo ke st�etu, b�hem n�ho� se uprost�ed bitvy den n�hle prom�nil v noc. Tuto prom�nu dne p�edpov�d�l I�n�m Thal�s Mil�tsk�, kter� jako jej� mez stanovil pr�v� rok, v n�m� tak� skute�n� nastala.

    A 5, H�rodotos, Historiae I, 74, 5-11.

  2. ... Thal�s prvn� objevil zatm�n� slunce a �e doba jeho ob�hu podle slunovrat� nen� v�dy stejn�.

    A 17 z Derkyllida podle Eud�ma.

  3. Podle n�kter�ch napsal jen dva spisy: O slunovratu a O rovnodennosti , pokl�daje ostatn� zjevy za nepoznateln�. N�kte�� soud�, �e se prvn� zab�val hv�zd��stv�m a p�edpov�d�l zatm�n� slunce a slunovraty, jak tvrd� Eud�mos v D�jin�ch hv�zd��stv� ;... Prvn� t� vypo��tal dr�hu Slunce od slunovratu k slunovratu a podle n�kter�ch prvn� ur�il velikost Slunce jako 720. d�l kruhu slune�n�ho a pr�v� tak i velikost M�s�ce vzhledem ke kruhu m�s��n�mu.

    DK 11 A 1, DL I, 1, 23-24.

  4. Thal�s ��k�, �e hv�zdy jsou podobn� zemi (ge�d�), av�ak ohniv� povahy (emp�ra).
    A�tios II 13, 1 (D. 341).

    Slunce je podobn� zemi (geoeid�).
    Tamt� 20, 9 (D. 349).

    Thal�s prvn� �ekl, �e zatm�n� slunce se d�je, kdy� M�s�c, jsa p�irozenost� podoben zemi, postupuje pod n�j na kolmici...
    Tamt� 24, 1 (D. 353).

    A 17a.

  5. Thal�s prvn� �ekl, �e m�s�c je osv�tlov�n od slunce.

    A�tios II 27, 5 (D. 358), A 17b.

  6. Thal�s a jeho ��ci tvrdili, �e je jeden sv�t.

    13b z A�tia II 1, 2 (D. 327).

  7. Kallimachos ho zn� jako objevitele Mal�ho medv�da...

    A 1, DL I, 23, 4.

Kosmologie u předsókratiků

Kosmologie u předsókratiků

sipka Thal�s

sipka V�klad

    Zatm�n� a pohyby Slunce
    • Ur�it� nemohl zn�t p���inu (viz Anaximandrovo vysv�tlen�).
    • P�edpov�dal z�ejm� se znalost� babyl�nsk�ch z�pis� na z�klad� pravidelnosti jevu.
    • P�edpov�� musela b�t neur�it� v �ase i prostoru - pouze n�hodou bylo zatm�n� viditeln� pr�v� v oblasti Mal� Asie.
    • Naopak mohl pozorovat zm�ny slunovrat� (v��ku Slunce nad obzorem v l�t� i zim�).

    Zem� a voda
    • Z�ejm� bl�zkov�chodn� p�vod.
    • Naivn� p�edstava.
    • V tomto bod� v�ak vych�z� najevo vztah Thal�tovy kosmologie a hlavn�ho motivu jeho filosofie.

sipka Thal�s

sipka Zhodnocen� a kritika

Proto�e se k Thal�tovi dochovalo pouze n�kolik zlomk� s izolovan�mi my�lenkami, st�� se m��eme pokusit o kritiku konzistence jeho kosmologick�ch p�edstav. I jednotliv� my�lenky samotn� jsou p��li� kus� a stru�n�, �asto naivn�, ne� abychom mohli posuzovat jejich relevanci k pozorovan�m jev�m.