Kosmologie u předsókratiků

Xenofanés

I. A. Opakovaný vznik a zánik kosmu? - Zlomky

[Xenofanés] praví, že nic nevzniká, ani nehyne, ani se nepohybuje a že veškero - jedno (ἓν τὸ πᾶν) je beze změny (ἔξω μεταβολῆς). Říká též, že bůh je věčný, jeden, veskrze sobě podobný, ohraničený, kulové podoby a všemi částmi vnímající.
A33 z Hippolyta, Refutatio I, 14, 2.
[B23] Bůh je jeden, největší mezi bohy a lidmi,
a smrtelníkům není podobný ani tělem, ani myslí.
[B26, 25] Setrvává stále na témže místě a vůbec se nepohybuje.
Ani se pro něho nesluší, aby přecházel pokaždé jinam,
nýbrž myšlenkou svého ducha bez námahy otřásá vším.
[B24] Celý vidí, celý myslí, celý slyší.
B23 z Klémenta; B25 a 26 ze Simplikia; B24 ze Sexta.
... s pohledem upřeným na nebe jako celek prohlašuje, že jedno je bůh.
A31, Aristotelés, Met. I, 5, 986b 21.
... κόσμος je nevzniklý, věčný, nepomíjející.
A37, Aëtios II, 4, 11.
... K zániku celého lidstva dochází pokaždé, když se země sesune do moře a promění se v bahno; pak znovu počíná vznikání a všechny světy mají takovýto základ (ταύτην πᾶσι τοῖς κοσμοῖς γίνεσθαι μεταβολήν).
A33 z Hippolyta, Refutatio I, 14, 6.
Ale smrtelníci se domnívají, že bohové se rodí,
že mají oděv, hlas i tělo jako oni.
B14 z Klémenta, Strómateis V, 109, 2.

Témata