-
Pýthagorovci skládají celý vesmír z čísel, ale ne z čísel - jednotek, nýbrž soudí, že jednotky mají velikost.
58 B9, Aristotelés, Met. 1080b18-20.
-
... čísla jsou první z celé přírody, proto usoudili, že prvky čísel jsou též prvky všech věcí a že celý vesmír je harmonií
a číslem.
58 B4, Aristotelés, Met. I, V, 986a1-3.
-
... prvky čísla jsou sudé a liché. Z nich jedno prý je neomezené, druhé omezené, jednotka však prý se skládá z nich obou, protože prý
je zároveň sudá a lichá; čísla se pak skládají z jednotky a celé nebe ... z čísel.
Aristotelés, Met. I, 5, 986a17-21.
-
Jiní však, právě z této školy, tvrdí, že počátků je deset a vypočítávají se souřadně, totiž
omezené a neomezené,
sudé a liché,
jedno a množství,
pravé a levé,
mužské a ženské,
věc v klidu a věc v pohybu,
přímé a křivé,
světlo a tma,
dobré a zlé,
čtverec a obdélník.
Aristotelés, Met. I, 5, 986a22-26.
-
Pýthagorovci říkali, že je prázdno a že z nekonečna vstupuje do světa jednak vzduch, jako by jej svět vdechoval,
jednak
prázdno oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u čísel, neboť prázdno
ohraničuje jejich podstatu.
58 B30, Aristotelés, Fyzika 213b22-27.
-
Je nemístné nebo spíše nemožné předpokládat vznik věčných jsoucen. Není třeba pochybovat o tom, zda pýthagorejci postulují
nebo nepostulují vznik. Je jasné, že říkají, že jakmile je vytvořena jednotka - ať už z ploch ať z barev (povrchu) ať ze semene
nebo z něčeho jiného, co nedokáží popsat - ihned je vtažena nejbližší část
apeira a ohraničena hranicí.
58 B26, Met. 1091a12-18.