The Geographical Paradox : A Map of a Labyrinth
| Název česky | Geografický paradox : Mapa labyrintu |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Vyžádané přednášky |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Ve své stati Des Espaces Autres explikuje Michel Foucault pojem heterotopias a uvádí některé příklady - svět za zrcadlem, věznici, internátní školu, hřbitov nebo zahradu. Ta podle něj může symbolizovat celý svět. Jiným příkladem heterotopia je beze sporu labyrint, který stejně jako zahrada představuje univerzum, ale může být i vězením či hřbitovem, například pro Mínotaura. Labyrint, bludiště, je místo, v němž je nám zapovězeno používat mapu, protože jeho účel spočívá v hledání pravé cesty bez pomoci nápovědy. Labyrint opatřený mapou je totéž jako hádanka s řešením či moralizace připojená k bajce. Mapu labyrintu by tak měl znát pouze jeho tvůrce, jako např. Daidalos. V českém prostředí je alegorie světa jako labyrintu spojena s barokním filosofem J. A. Komenským, který ve své knize Labyrint světa a ráj srdce (a part was written in Polish Lesno) popisuje cestu poutníka městem - labyrintem, na jejímž konci se cestovatel od tohoto světa odvrací do vlastního srdce, kde nachází Boha. Sám Komenský opatřil svůj rukopisem nákresem města, další ilustrátoři jej následovali a následují dodnes. Příspěvek se proto zaměří na problematiku (ne)možnosti zobrazení skrytého se zřetelem k labyrintu, a to zejména na české výtvarné scéně. Východiskem bude zmíněný barokní text a jeho výtvarná zpracování, ale přihlédneme také k současným autorům (Petr Sís, Pavel Čech, Jan Hísek etc.). |
| Související projekty: |