|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 STYLISTIKA Rozdíly pojetí oboru v
lingvistikách
OBECNÉ OTÁZKYSTYLIZACE
STUDIE O JAZYKUA STYLU TEXTŮ
DALŠÍ PRÁCESOUVISEJÍCÍ S TÉMATEM |
OBECNÉ
OTÁZKY STYLIZACE
Starší studie jsou k dispozici v uvedených sbornících, na
webové stránky budou vloženy po aktualizaci obsahu.
Bibliografické údaje k jednotlivým studiím naleznete v sekci
Bibliografie stylistiky.
CHAMONIKOLASOVÁ, J. Comparing the structures of academic texts written in English and Czech. Článek je srovnávací studií psaného akademického stylu. Věnuje se rozdílům v organizační a lexiko-gramatické struktuře textů anglofonních a českých autorů. Rozdílné konvence ve srovnávaných jazycích mají lingvistické, ale i kulturně historické kořeny. Český akademický styl, který sdílí mnohé rysy s jazyky střední a východní Evropy, je intelektuálnější, ale méně vstřícný ke čtenáři než styl angloamerický. Anglofonní autoři obvykle podávají problém jasným a snadno pochopitelným způsobem. Soustředí se na logické uspořádání textu a organizační strukturu naznačují meta-textovými signály. Používají jednodušší lexikální a gramatické prostředky a opakují stejné výrazy. Svou identitu naznačují použitím zájmen první osoby jednotného čísla a volí asertivní formulace. Naproti tomu české texty působí skromnějším dojmem, protože autoři v souladu s českou stylistickou normou používají buď první osobu čísla množného nebo neosobní vazby. Autorská skromnost je dána také volbou méně asertivních formulací a modálních prostředků. Čeští autoři usilují o květnatý sloh - používají složitější gramatické struktury a opakování slov se vyhýbají bohatým užitím synonym. České texty jsou mnohdy méně přehledně uspořádány než texty anglické. Zatímco anglické texty jsou zaměřeny na čtenáře, české texty se soustředí především na podání tématu v celé jeho složitosti. Studie je k dispozici v následujících
formátech:
CHAMONIKOLASOVÁ, J. Věcný text v české a anglosaské kultuře. Článek srovnává strukturu anglických a českých věcných textů. Při tvorbě textů se uplatňují rozdílné stylistické konvence, dané jazykovými, ale i kulturně historickými faktory. Český věcný styl se v mnoha ohledech podobá stylu jazyků střední a východní Evropy, včetně němčiny.
Anglofonní autoři se snaží podávat myšlenky snadno pochopitelnou formou. Věnují velkou pozornost logickému členění textu, v němž hierarchii oddílů naznačují grafickými signály, používají jednodušší lexikální a gramatické vazby a častěji opakují stejné výrazy. Anglické věcné texty mají lineárnější strukturu než texty české. Anglofonní autoři usilují o to, aby čtenář text pochopil, aniž by musel vynaložit velké úsilí. Anglické texty se orientují především na čtenáře. Čeští autoři naproti tomu používají složitější gramatické struktury a v souladu s požadavkem českých stylistických norem se vyhýbají opakování slov užitím synonym. České odborné texty mají díky volbě lexikálních a gramatických prostředků intelektuálnější charakter než texty anglické, ale jsou často méně logicky strukturovány. Autoři se soustředí na podání určitého jevu v celé jeho složitosti. Česky psané texty jsou orientovány především na téma. Studie je k dispozici v následujících
formátech:
KRČMOVÁ, M. Nová média - nové styly?
Stať sleduje působení nově
vznikajících způsobů předávání informace na formování
jazykového stylu. V současnosti dochází k otevření
hranic mezi kulturami, což vede i ke sbližování
stylových norem v těchto kulturách vzniklých.Usnadnění
technické stránky produkce textu vede také ke sbližování
jazyka a stylu textů mluvených a psaných. Navíc se
rozšiřuje skupina osob, které tvoří veřejné věcné texty.
Na jedné straně roste významu stylu pro prezentaci
produktora komunikátu, na druhé straně se však oslabuje
schopnosti vnější stránky textu ho skutečně
identifikovat.
Ve vědeckých diskusích se poukazuje na to, jak je většina existujících textů z hlediska funkce rozporná. Pochybnosti by měl vzbuzovat nikoli sám aparát funkční stylistiky s představou několika málo funkčních stylů, ale způsob, jímž je běžně užíván: je třeba ho brát nikoli jako absolutní výpověď o realitě, ale jako nástroj, který umožňuje pojmout mnohotvárnou realitu sdělování do jistých obecných kategorií, aby o ní bylo možno na metajazykové úrovni mluvit. Druhý extrém, maximální rozšíření počtu obecných stylů spojené s rezignací na představu stylových norem není vhodný, protože neguje smysl stylistiky jako zobecňujícího vědního oboru. Inovace pojetí stylistiky by měla vést nikoli k rozšiřování inventáře stylů, ale hlouběji – k novému řešení jejich podstaty. Takový pohled lze zatím jen připravovat, mj. i diskusemi na odborném fóru. I tu jde o odraz nové komunikační situace, kterou posílila nová média: odborné komunikace jako permanentního bezprostředního diskurzu. Studie je k
dispozici v následujících formátech:
KRČMOVÁ, M. Pojmovost jako konstituující faktor projevu. Funční styl odborný. KRČMOVÁ, M. Působení na posluchače jako konstituující faktor projevu. Funkční styl rétorický. KŘÍSTEK, M. Stylistika a stylizace odborného textu v rámci vysokoškolského studia.
Příspěvek
se (v českém kontextu) věnuje specifickým rysům stylizace odborných
textů v rámci tradičního vymezení disciplíny tvůrčího psaní, zvláště
důležitosti, jakou má pro rozvinutí tvůrčích přístupů u těchto typů
textů znalost elementárních stylizačních zákonitostí.
Studie je k dispozici v následujících
formátech:
MALÁ, J. Kontrastive stilistische Untersuchungen an Textsorten aus deutschen und tschechischen Zeitschriften. Následující příspěvek je věnován publicistickému stylu v současných prominentních německých a českých týdenících DER SPIEGEL, FOCUS a TÝDEN. Na příkladu textového druhu zpráva-komentář se stejným tématem „Přechod na jednotnou měnu EURO“ se autorka pokouší charakterizovat utváření textů a porovnat využívané stylistické prostředky (hovorový jazyk, odborný jazyk, cizí slova, metaforiku a idiomatiku). Studie je k dispozici v následujících
formátech:
MIKULOVÁ, A. Sachtexte in der Linguistik und in Daf. Článek se zabývá podstatou věcných resp.
odborných textů. Nejprve představuje věcné texty
z lingvistického hlediska, přičemž je věnována
zvláštní pozornost pojmu odborná slovní zásoba a
odborný název; krátce je rovněž zmíněna
nominalistická a realistická definice v
metajazykových částech věcných textů. Dále se
článek zabývá problematikou metaforiky odborných
výrazů a procesem jejich dekódování ve věcných
textech. V další části jsou představeny
nejdůležitější vlastnosti věcných textů z
hlediska syntaxe a textové lingvistiky. Studie je k dispozici v následujících
formátech:
|
Stylistický web: Grant GA
ČR „Kontrastivní studium věcných textů“ číslo
405/02/0349
Kontakt: stylistika@phil.muni.cz
