Domovská stránka

Domovská stránka

Stylistické studie

Bibliografie stylistiky


  STYLISTIKA
 
    Rozdíly pojetí oboru v lingvistikách
 
          - anglická stylistika
 
          - česká stylistika
 
          - francouzská stylistika
 
          - litevská stylistika
 
          - německá stylistika
 
          - slovenská stylistika
 
 
  OBECNÉ OTÁZKY
          STYLIZACE
 
 
 
 
 
  STUDIE O JAZYKU
          A STYLU TEXTŮ
 
 
 
  DALŠÍ PRÁCE
   SOUVISEJÍCÍ S TÉMATEM
 
 
   Vybrané diplomní práce
 
 
  BIBLIOGRAFIE
          PRACÍ
 
 
 
  VÝBĚROVÁ
          BIBLIOGRAFIE
          OBORU
 
 

 
STUDIE O JAZYKU A STYLU TEXTŮ
 
Starší studie jsou k dispozici v uvedených sbornících, na webové stránky budou vloženy po aktualizaci obsahu. Bibliografické údaje k jednotlivým studiím naleznete v sekci Bibliografie stylistiky.


Studie o různých typech textů

CHAMONIKOLASOVÁ, J. "The FSP structure of newspaper articles".

KRČMOVÁ, M. Hantec jako fenomén dnešních dnů.

KRČMOVÁ, M. Popularizace jazykovědy jako cesta ke kultivaci vyjadřování.

KRČMOVÁ, M. Psaná podoba sociolektu.

KRČMOVÁ, M. Slangové výrazivo jako součást zábavných textů.

Na základě rozboru publikovaných textů autorka ukazuje, jak je možno zdánlivě stejného slangového výraziva užít jednak jako prostředku sociální nebo geografické lokalizace stylizovaného sdělení, jednak jako prostředku čistě zábavného, s vyústěním do komerce. V těchto případech dochází k nápadné kumulaci specifických slov, a to i za cenu nesrozumitelnosti příběhu. Forma se tak stává samoúčelnou.
 
Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

KŘÍSTEK, M. Deminutiva z hlediska současných českých prací o stylistice.

Příspěvek se věnuje deminutivům jako specifické skupině výrazových prostředků a jejich stylové charakteristice v moderních pracích o české stylistice (včetně oblastí komunikace, v nichž se vyskytují). Pozornost je věnována třem základním aspektům, které se u pasáží věnovaných deminutivům v jednotlivých stylistických pracích objevují: způsobům tvoření  deminutiv, jejich stylovým charakteristikám a jejich užívání v jednotlivých stylových oblastech – tedy především tomu, jak se k deminutivům stavějí příslušné stylové normy.
 
Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

KŘÍSTEK, M. Prezentace moderního pojetí rétoriky prostřednictvím televize (cyklus Mluvím, mluvíš...).

Příspěvek je věnován charakteristice televizního kursu veřejné komunikace z 80. let 20. století; všímá si především způsobům rozvíjení komunikačních dovedností v rámci různých profesních prostředí (učitelé, lékaři apod.).
 
Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

MALÁ, J. Phraseologismen als sprachliche Bilder in der deutschen und tschechischen Publizistik.

Předložená studie se zabývá  dílčí disciplínou frazeostylistikou, která zkoumá stylistické využití frazeologizmů v textech. Na příkladech publicistických textů z časopisů DER SPIEGEL a TÝDEN se snaží postihnout stylistické funkce frazeologizmů a jejich roli jako rétorické figury (metafora, metonymie aj.) podle  teorií kognitivní lingvistiky.

Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

J. MALÁ: Phraseologismen als Stilmittel

Článek se zabývá frazeologizmy jako obraznými, názornými a expresivními stylistickými prostředky. Upozorňuje na nejednostnost v klasifikaci frazeologizmů a na rozdílnost jednotlivých frazeologizmů jako stylistických prostředků. Závěrem jsou uvedeny příklady z filmové  recenze, kde jsou využívány  tyto stylistické  prostředky ke zvýšení expresivity a emocionality.

Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

MIKULOVÁ, A. Metaphorik, Persuasion, Bewertung.

V článku jsou analyzovány texty zveřejňované na Internetu z oboru zdravotního pojištění a zdravotnictví. Na jedné straně byly zkoumány internetové stránky jak německých, tak českých zdravotních pojišťoven, na straně druhé pak na Internetu uveřejňované články německých novin Süddeutsche Zeitung a českých internetových novin „Neviditelný pes“. Za kritérium pro sestavení korpusu byl vybrán obsah excerpovaných textů, tj. zdravotní pojištění, resp. problematika zdraví. V teoretické části pojednání jsou představeny některé moderní lingvistické teorie metafory. Problematika persvaze a hodnocení v lingvistickém smyslu se stala východiskem hodnocení argumentačních strategií v jednotlivých dokladech. Jádro článku tvoří analýza dokladů, pokud jde o výskyt persvazivních strategií, hodnocení a metaforických způsobů vyjadřování.

Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

RAMBOUSEK, J. Between language play and language game

Článek se zabývá některými aspekty jazykové hry v angličtině a češtině. Obecný úvod připomíná, že jazyková hra se neomezuje jen na literární texty, ale je přítomna i v textech věcných a v každodenní komunikaci. To platí zejména v angličtině. Specifickým projevem této tendence jsou jazykové hry v užším slova smyslu - společenské hry založené na jazyku.
Článek zmiňuje existující jazykové hry v češtině a angličtině. Jako doklad toho, že jsou jazykové hry v angličtině oblíbenější a propracovanější, jsou podrobněji popsány křížovky, které v angličtině vykazují podstatně větší škálu obtížností i typů. Zvláštní pozornost článek věnuje jejich britské variantě s tzv. "kryptickou legendou". Jde o typ křížovek v češtině neznámý, který pro svou nepřístupnost uniká i pozornosti srovnávacích kulturních studií. Nápověda pro každé slovo v něm představuje samostatnou hádanku, řízenou přesnými pravidly a založenou na komplikované jazykové hře.
Závěrem autor uvádí některé příklady jazykové hry v anglické a české literatuře (zejména ty, kde se jazyková hra přímo podílí na výstavbě zápletky) a vyvozuje, že sklon k jejímu užití v českém prostředí lze připsat vlivu prostředí jinojazyčných; je to patrno z toho, že se jazyková hra často objevuje v původních dílech autorů, kteří se rovněž zabývali překladem z angličtiny (J. Zábrana, J. Škvorecký, B. Hodek).

Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

RAMBOUSEK, J. On English Signboards.

Článek pojednává o vývěskách, sděleních a jiných veřejných nápisech v angličtině. Tyto texty lze považovat za samostatný útvar, zajímavý mj. proto, že na rozdíl od jiných krátkých textů (např. novinových titulků) plní svůj účel samostatně, bez doplnění delším textem - jejich kontext je pouze situační.
Článek je založen na korpusu 283 vývěsek, shromážděném autorem článku v USA v roce 2001. Všechny tyto texty byly dokumentovány fotograficky, tedy včetně mimojazykového kontextu. Kromě toho článek informuje o rozsáhlejším korpusu (celkem 878 nápisů z USA a Velké Británie) sestaveném ve spolupráci s doc. A. Klégrem a jeho studenty z FF UK v Praze.
Nápisy jsou analyzovány nejprve z hlediska sémantické struktury. Skládají se z (1) upoutání pozornosti (attention caller), (2) oslovení, (3) jádra sdělení, (4) údajů o zdroji autority, (5) doplňujících informací, (6) poděkování a (7) technických informací (ty jsou však z další analýzy vynechány, protože netvoří intencionální součást sdělení). Jednotlivé části nejsou u všech vývěsek realizovány; článek uvádí pro každou z nich frekvenci výskytu a nejpoužívanější formulace.
Další část je věnována ustáleným formulacím a gramatickým konstrukcím používaným v jádru sdělení. Zde je analýza založena na 380 sděleních, protože některé vývěsky obsahují více než jedno jádro (např. více zákazů). Mezi nimi jako specifické vynikají imperativní konstrukce pozitivní i negativní a zakazovací formule s "No" + subst. nebo -ing, které se na celkovém počtu podílejí 26 %, resp. 15,8 %. Frekvence ostatních konstrukcí (neúplných vět s vynechaným určitým slovesem a jmenných vět) jsou porovnány s novinovými titulky jakožto nejčastěji analyzovaným typem krátkých textů.
Závěrečné části jsou věnovány závislosti na mimojazykovém kontextu, použití grafických prvků místo psaného textu a interpunkci. Interpunkce je z veřejných sdělení často zcela vypouštěna; její funkci pak mnohdy přebírá typografická úprava (např. v nápisu NO FOOD OR DRINK IN THIS ROOM STRICTLY ENFORCED).

Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

RAMBOUSEK, J. TV news subtitles: yet another instance of “little texts.

Příspěvek rozebírá vybraný druh titulku užívaný v televizní stanici CNN International. Jde o titulek zobrazovaný v permanentní textové oblasti, který shrnuje právě hlášenou zprávu. Článek je založen na korpusu 263 titulků zaznamenaných během pěti hodin vysílacího času ve dnech 28. - 30. 3. 2003 (při zpravodajství z války v Iráku).
Ještě před vlastním rozborem titulků je krátce shrnuta role psaného textu v různých typech zpravodajských médií. Autor upozorňuje, že právě ve třech nejnovější typech médií (teletext, zpravodajské TV kanály, internet) došlo ke zvýšení podílu psaného textu na sdělování zpráv, což je v rozporu s obecně rozšířenou představou o ústupu psaného textu.
To potvrzuje i zkoumaný typ titulků, jenž se zjevně liší od tradičních titulků ve zpravodajství: výrazná většina (74,5 %) jich je schopna fungovat jako samostatný text, kdežto tradiční titulky sloužily jen k informaci o jménu zobrazované osoby nebo místa (tedy vlastně jako predikát k subjektu zobrazenému na obrazovce).
Vlastní rozbor pak ukazuje, že zkoumaný typ TV titulků má některé rysy společné s jinými typy anglických krátkých textů - především vysoký podíl vět neobsahujících sloveso v určitém tvaru; těch je 43,4 % (v novinových titulcích 40,5 %); v rámci tohoto větného typu vykazují TV titulky poněkud větší podíl vět eliptických (kde je určité sloveso vynecháno; 82,4 %) a menší podíl vět jmenných (17,6 %) oproti situaci u novinových titulků (kde je poměr 61,2 % ku 38,8 %).
Jiné rysy titulků jsou naopak specifické; po gramatické stránce je to neobvyklé použití čárky jako náhrady za spojku and, a to i v případech, kdy není vynuceno potřebou úspory místa. Po stránce významové je to pak vysoký podíl údajů obsahujících informaci o zdroji dané zprávy (jde zřejmě o specifický rys zpravodajství konaného takřka v reálném čase, daný potřebou distancovat se od zpráv, které před zařazením do vysílání nebylo možno ověřit). Stylisticky se TV titulky liší od novinových naprostou absencí jazykové invence a stylistických figur, které jsou pro anglické novinové titulky typické. I tento rozdíl lze připsat rychlosti produkce titulků, ale také tomu, že jejich funkcí není přilákat pozornost diváka.

Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC
 

URBANOVÁ, L. On Expressing Meaning in English Conversation.

Monografie se zabývá analýzou anglické konverzace z hlediska vyjadřování významu mluvčím a jeho interpretace posluchačem. Autorka pracuje s pojmem sémantická neurčitost, kterou tvoří symbióza jevů jako nepřímost, neosobnost, atenuace, akcentuace a vágnost v anglických promluvách. Uvedené jevy studuje na materiálu korpusu mluveného anglického jazyka, který vyšel v Lundu v roce 1980 pod názvem A Corpus of English Conversation (ed. Jan Svartvik a Randolph Quirk).
Zkoumané mluvené texty patří do různých konverzačních žánrů. Autorka zkoumá bezprostřední konverzaci (face-to-face conversation), telefonní konverzaci a rozhlasová interview, a snaží se v jejich rámci o porovnání stupně sémantické neurčitosti.
U rozhlasových interview si všímá vysokého stupně neosobnosti, který se projevuje celou škálou jazykových prostředků, jako např. poloosobní a neosobní zájmena, neosobní podstatná jména a verbální prostředky, signalizující neosobnost, především pasivní vazby a existenciální predikace there is.

 
Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

VLČKOVÁ, J. "Australia and New Zealand-one Region, Different Identities. Personal advertisement as a product of cultural identity".

VLČKOVÁ, J. Immigrants’Integration into the Mainstream Culture in Australia (As reflected in Personal Advertisements).

Inzerováním v běžných australských novinách dávají přistěhovalci najevo, že chtějí přijmout za své hodnoty sdílené vládnoucí většinou, která je Anglo-saského původu. Jejich inzeráty však prozrazují, že nejsou s majoritní kulturou zcela v souladu. Vědí, co znamenají slova, ale nespojují je se stejnými konotacemi.
Přistěhovalci – muži i ženy a australské ženy dávají přednost partnerům bílé rasy ( kódem je „národnost“ -‘Australian‘, ‘European‘, ‘British‘,‘American‘) , zatímco australští muži hledají Asiatky. Australané upřednostňují charakterové vlastnosti, přistěhovalci uvádějí spíše intelektové schopnosti a vzdělání, které je pro ně zřejmě symbolem zabezpečeného života.

Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

VLČKOVÁ, J.  “Linguistic manifestations of social identity”.

VLČKOVÁ, J.  Love Lines: Personal advertisements in Australia and Canada.

Na seznamovací inzeráty je možno pohlížet jako na zrcadlo sociálních hodnot a norem. Autory inzerátů jsou laici, jejichž cílem je představit se v co nejlepším světle, a následně upoutat pozornost žádoucí osoby.
Článek pojednává o textové strategii seznamovacích inzerátů a uvádí nejvýznamnější rysy těchto textových kolonií. Interpretace četnosti výrazů a kolokací umožňuje identifikovat a porovnat uznávané hodnoty v Kanadě a Austrálii.

Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

VLČKOVÁ, J. Personal Advertisements in a Tabloid and a Broadsheet.

Předmětem této studie bylo srovnání seznamovacích inzerátů v seriózním britském tisku a bulvárních novinách. Inzerenti se volbou výrazů přizpůsobili úzu praktikovanému v příslušném typu tisku.  Vážnost situace se odráží ve vyhýbání se hovorovým výrazům, jako např. guy. Pro bulvární tisk je  typické používání  zkratek  a výrazů, z nichž některé jsou již málo používané (lady, gentleman). Seriózní tisk, jehož čtenáři jsou vzdělanější,  vykazuje bohatší výběr slov románského původu. Seriózní tisk se kloní se k tradičním hodnotám –žádný partner není hledán jen “for fun”.

Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

VLČKOVÁ, J. Social Values, Their Linguistic Coding and Changes Through Time.

Koncem devatenáctého století měl seznamovací inzerát v australských novinách již své pevné místo. Pro zdání objectivity byl psán ve třetí osobě. Sled poskytovaných informací zpravidla začínal uvedením společenského postavení (doctor, hotelkeeper), případně stavu (widower, spinster), po němž následoval věk, náboženská příslušnost, finanční situace, představa o realizaci prvního kontaktu, Ve stejném duchu pak byly jmenovány speciální požadavky na partnera a nakonec účel, což bylo uzavření manželství (marriage).
Inzerát konce dvacátého století nepřináší explicitní informace o společenském postavení nebo zabezpečení, Informace bývá zakódována ve výrazu professional. Důraz je kladen na vzezření. Slovo marriage téměř vymizelo a je nahrazeno výrazem relationship.

Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

VLČKOVÁ, J. "Vliv kultury při formování textu".

VLČKOVÁ, J. Unity In Diversity: Personal Advertisements Submitted by Immigrants to Australia.
 

Studie se zabývá otázkou, zda  přistěhovalci, kteří inzerují v běžném australském tisku, se shodují ve svém  pojmů a hodnot s rodilými Australany.   Podstatná část je věnována odlišnému použití identifikačních výrazů , jak pro inzerenta samého, tak i partnera (gentleman, lady, female, gent, atd.), které je snad možno vysvětlit  odlišnými kolokacemi ukazujícími na odlišné konotace. Byly zjištěny rozdíly v inzerátech nejen mezi rodilými Australany a přistěhovalci, ale i mezi muži a ženami.

 

Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC

ZEMAN, J. Werkeln mit Wörtern. Einige Bemerkungen zu alliterierenden
Überschriften in der Zeitschrift DER SPIEGEL
.

ZEMAN, J, Zu sprachlichen Entwicklungstendenzen in den Brünner Regionalzeitungen

ZEMAN, J. Zur Textsorte "Suchanzeige" im Brünner "Wochentlichen Intelligenz-Zettel" vom Jahre 175.

Po úvodních poznámkách ke vzniku prvního brněnského týdeníku se v článku analyzuje a popisuje jazyková výstavba textového druhu "Suchanzeige" (= oznámení o pohřešování). V podstatě lze přitom rozlišovat dvě různé formy: Úřední formu, kterou jsou hledáni delikventi všeho druhu (zloději, tuláci, dezertéři, vrazi) a která většinou obsahuje i "příkaz k zatčení" a je sepsána v složitém kancelářském stylu s jeho komplikovanou syntaktickou strukturou. Dále pak podstatně jednodušeji formulovaná oznámení, v nichž úřední tón téměř zcela chybí - většinou jde o "oznámení krádeže" s varováním před koupí ukradených zvířat či věcí a s výzvou k pomoci při jejím objasní. Článek závěrem rovněž poukazuje na některé teritoriální zvláštnosti v jazyce.

Studie je k dispozici v následujících formátech:
HTML PDF DOC
 
 
 


Stylistický web: Grant GA ČR „Kontrastivní studium věcných textů“ číslo 405/02/0349                     Kontakt: stylistika@phil.muni.cz