Nejsou k dispozici přímé zlomky, nýbrž jen zprávy, navíc z nepříliš důvěryhodných zdrojů (Aëtios).
Nejzajímavější je vysvětlení dne a noci - kosmos tvoří dvě hemisféry, z nichž jedna je zářivá,
druhá temná. Jejich otáčením kolem Země (rotací celého kosmu) dochází ke střídání denních dob.
(Obrázek ovšem
nebere do úvahy posunutí pólů podle A58 a elipsovitý tvar kosmu podle A50.) Na úrovni látkového složení
to zajišťují oheň a vzduch. (T. Vítek - Empedoklés I. Studie, s. 207 nn. - tuto interpretaci odmítá.)
Elipsovitý průřez kosmu by snad mohl mít význam pro vysvětlení změny délky dne během roku.