|
Podle Kahna Anaximandros mohl vycházet z obecného přesvědčení, že oheň stoupá vzhůru, proto ohnivější tělesa musí být vzdálenější od země (s. 90).
Jeho údaje o nebeských vzdálenostech ovšem nemohly být založeny na nějakém přesném pozorování nebo geometrické konstrukci jako u Aristarcha. Spíše vycházely z jeho přesvědčení, že veškerenstvo je řízeno jednoduchými matematickými poměry. A také byl ovlivněn babylónskými pozorováními, která dokazovala periodicitu nebeských jevů. Nelze ovšem rekonstruovat metodu, jak ke svým údajům přišel. --
-- B. Stupňánek: Podle novějších bádání (R. Hahn, Anaximander and the Architects, New York 2001) jsou prý číselné poměry odvozeny z matematických poměrů dobového řeckého stavitelství.
Konkrétnější představu o podobě Anaximandrova kosmu si lze udělat podle schémat v IEP. (Pokud se stránka neotevře přímo na této pasáži, klikněte na odkaz A representation of Anaximander's universe.) |