Kosmologie u předsókratiků

sipka Anaximandros

sipka Tvar a poloha Země - zlomky
  1. Tvrdí, že Země je tvarem válcovitá a že její hloubka je třetinou její šířky.

    A10 z Ps.-Plútarcha.

  2. Země se vznáší v prostoru a nic ji nedrží, ale zůstává nehybná díky stejné vzdálenosti ode všeho. Její tvar je zakřivený, okrouhlý, podobný dříku sloupu; z jejích rovných ploch po jedné chodíme a druhá leží na protilehlé straně.

    A11 z Hippolyta.

  3. Někteří, jako mezi starými Anaximandros, tvrdí, že [Země] pro svou rovnovážnost setrvává v klidu. Neboť je vyloučeno, aby se to, co je usazeno ve středu a je stejně vzdálené od krajů, pohybovalo třeba jen o kousek nahoru nebo dolů nebo do stran; a je nemožné, aby se pohybovalo zároveň v protikladných směrech, takže nutně zůstává v klidu.

    A26, Aristotelés, O nebi B, 295b11-16.

    4. Formování povrchu Země

  4. Anaximandros praví, že moře je zbytkem prvotního vlhka; oheň vysušil větší část vlhka, zbytek pak změnil vypálením v slanost.

    A27 z Aetia.

  5. Neboť za prvé veškerá oblast okolo Země je vlhká, ale Slunce ji vysouší a ta část, která se vypařila, působí větry (πνεύματα) a obraty (τροπαί) Slunce a Měsíce, jak tito lidé tvrdí, zatímco ta, která zůstává, je moře; proto se domnívají, že se moře vysoušením zmenšuje a že nakonec bude jednou celé suché.

    A27, Aristotelés, Meteorologika 353b6-11.

  6. Někteří z nich tvrdí, že moře je zbytkem původního vlhka. Místo kolem Země totiž bylo vlhké, a potom část vlhkosti byla vypařena Sluncem. A z toho vznikly větry (πνεύματα) a obraty (τροπαί) Slunce a Měsíce, neboť ty vykonávají své obraty právě kvůli párám a výparům tím, že se obracejí k těm místům, kde je jim zajištěn přísun tohoto výparu. Něco z té vlhkosti zůstalo v hlubokých místech Země - to je moře. Proto se neustále zmenšuje, protože je vysušováno Sluncem a nakonec bude jednou suché. Tohoto přesvědčení byli, jak vypráví Theofrastos, Anaximandros a Diogenés.

    A27, Alexandros, In Meteor. 67, 3-12; Theofrastos, Phys. Op. Fr. 23 Diels.

  7. Větry vznikají tak, že se nejjemnější výpary vzduchu rozdělily a, když se spojily, daly se do pohybu. Deště pak z výparu, který ze země vytáhne slunce. Blesky potom tak, když vítr narazí do mraků a rozdělí je.

    A11 z Hippolyta.


nahoru
© Powered by Ondřej Škrabal