Slavistika

Slovanský svět: fascinující blízkost i rozdílnost

Představení studijního programu

Posláním studijního programu Slavistika je příprava vysokoškolsky kvalifikovaných odborníků v oblasti slovanské filologie (tj. polonistiky, ukrajinistiky či jihoslovanských filologií) s výrazným multidisciplinárním přesahem.

Studium je ve své lingvistické části zaměřeno na získání všestranné jazykové kompetence ve zvoleném profilovém slovanském jazyce (dosažení úrovně až B2–C1 podle Společného evropského referenčního rámce), na poznání současného stavu i historie slovanských jazyků, a to i v perspektivě obecně lingvistické a srovnávací. V literárněvědné části pak je studium zaměřeno na poznání nejnovější vývojové fáze slovanských literatur, jejich specifik a genologického systému i otázek literární teorie a literární komparatistiky. Významnou součástí studia je také prohloubení poznání dějin a kultury slovanských zemí v areálu středovýchodní a jihovýchodní Evropy a jejich vzájemných vztahů, stejně jako kulturních a politických vztahů a kontaktů českého prostředí s prostředím polským, ukrajinským a jihoslovanským (Bulharsko, Makedonie, Srbsko, Černá Hora, Chorvatsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina).

Navazující magisterský studijní program Slavistika je realizován ve formě hlavního studia (maior), vedlejšího studia (minor) a tří specializací (Jihoslovanská a balkánská studia, Polská studia a Ukrajinská studia).

Slavistika hlavní (maior) je multidisciplinární areálové studium s vyrovnanými složkami jazykovědnou, literárně teoretickou a kulturně-historickou, vhodné pro ty zájemce o navazující magisterské studium, kteří chtějí získat široce zaměřený slavistický areálový přesah a dokázat analyzovat a traktovat minulé i aktuální problémy slovanského světa na pozadí celoevropského kontextu. Studium ve výuce praktického jazyka navazuje na úroveň dosaženou v maioru bakalářských programů Jihoslovanská a balkánská studia, Ukrajinská studia a Polská studia.

Slavistika vedlejší (minor) má podobné charakteristiky jako maior, kreditově i obsahově přizpůsobené posluchačům z jiných oborů či fakult (studentům historie, etnologie, politologie, žurnalistiky, geografie a dalším uchazečům), kteří mají svůj hlavní obor studia, v jehož rámci se však plánují v nějaké formě zaměřit i na problematiku slovanského světa. Neobsahuje povinnou složku praktické výuky jazyka, ta je ponechána jako zcela fakultativní.

Specializace (Jihoslovanská a balkánská studia, Polská studia, Ukrajinská studia) poskytují ve formě společného základu (víceméně shodného s náplní maioru) podobně multidisciplinárně a široce areálově založené slavistické studium, v němž je navíc akcentována filologická složka, umožňující studentům příslušných specializací filologických bakalářských programů, na které volně navazuje, dále rozvíjet a zdokonalovat své znalosti konkrétních slovanských jazyků (polštiny, ukrajinštiny či jihoslovanského jazyka – bulharštiny, chorvatštiny, makedonštiny, slovinštiny a srbštiny), respektive literatury, kultury, historie a současnosti zemí, v nichž se těmito jazyky hovoří. Stejně tak je v souladu s tradicí brněnské slavistiky studium pojímáno široce areálově a je zasazeno do evropského kontextu.

Studium ruského jazyka není součástí programu Slavistika, neboť vzhledem k jeho postavení je studován v samostatném programu Ruská studia. Není však vyloučeno, aby si posluchač programu Slavistika vybral v rámci volitelných předmětů adekvátní jazykové a jiné kurzy z nabídky programu Ruská studia.

Zajišťuje Filozofická fakulta
Typ studia magisterský navazující na bakalářský
Forma prezenční
Doba studia 2 roky
Vyučovací jazyk čeština

Praxe

Obor Slavistika umožňuje posluchačům během studia strávit nejméně jeden semestr v zahraničí, ať již v zemi, jejíž jazyk a kulturu v rámci specializace studuje, nebo na univerzitách v jiných zemí, které mají tradiční slavistickou výuku. Studenti mohou získat kreditové hodnocení také za uskutečnění praxe (předmět Odborná praxe) v organizacích a institucích, s nimiž pracoviště dlouhodobě spolupracuje. Mají tak možnost působit v partnerských samosprávných celcích Jihomoravského kraje jako lektoři češtiny, jejíž výuku kraj podporuje, a také v dalších funkcích. Existuje rovněž možnost působení studenta ve funkci stážisty v diplomatických zastupitelských orgánech ČR v zájmových zemích programu Slavistika, popř. v českých centrech, které jsou v některých z těchto zemí zřízeny. Častými poskytovali stáží (a také dílčími zaměstnavateli) jsou neziskové organizace, zabývající se uprchlickou problematikou, lidskými právy, popř. ochranou životního prostředí, zapomenout nelze ani na agentury zabývající se cestovním ruchem se zeměmi, jejichž jazyk, kultura a historie program Slavistika přibližuje, nebo zprostředkovávající obchodní styky s těmito zeměmi, popř. na překladatelské agentury. V souvislosti s členstvím nebo přidruženým členstvím většiny studovaných zemí k EU nabývá na významu také přímá spolupráce s firmami zabývajícími se importem a exportem se zeměmi jihovýchodní Evropy, Polskem a Ukrajinou, nebo investujícími v těchto zemích.

Uplatnění absolventů

Absolventi studijního programu Slavistika jsou komplexně filologicky a areálově vzdělanými odborníky, kteří se uplatní v profesích, jež vyžadují jazykovou kompetenci (dle specializace), dobré vyjadřovací schopnosti, samostatné kritické myšlení a znalost širšího areálového kontextu. Absolventi disponují širokou profesní adaptabilitou, což jim umožňuje pružně reagovat na měnící se požadavky praxe. Získané vědomosti a kompetence je predisponují k celoživotnímu vzdělávání a kontinuálnímu osobnostnímu rozvoji. Absolventi studijního programu Slavistika mohou své vzdělání uplatnit v pedagogické a vědecké práci, v tvůrčí činnosti v kulturních a vzdělávacích institucích, v cestovním ruchu, žurnalistice, odborné práci v redakcích, na úrovni nižšího a středního firemního managementu, v oblasti překladu komerčních, odborných a uměleckých textů, tlumočení a expertní činnosti.

Uplatnění může najít v rámci národních i nadnárodních organizací a struktur působících v zemích střední, východní i jihovýchodní Evropy a plnících nejrůznější úkoly, v nichž bude moci nabídnout solidní orientaci v složitých interetnických a mezikulturních vztazích a napomáhat tak efektivnímu řešení řady lokálních problémů. Může jako expertní znalec působit v mírových misích OSN a dalších podobných misích a organizacích. Absolvent Slavistiky by měl být také připraven prostřednictvím médií působit na českou veřejnost ve smyslu poskytování relevantního obrazu situace v příslušných areálech, eventuálně pracovat i ve sféře diplomatických služeb, k čemuž ostatně dopomohou i praxe studentů magisterského studia Slavistiky na českých zastupitelských úřadech v zemích studovaných areálů.

Podmínky přijetí

SLAVISTIKA (vedlejší studijní plán)

Komu je program určen: Slavistika vedlejší je přizpůsobena absolventům bakalářského studia zejména neslavistických oborů (studentům historie, etnologie, politologie, žurnalistiky, geografie a dalším uchazečům), kteří mají svůj hlavní obor studia, v jehož rámci se však plánují zaměřit i na problematiku slovanského světa. Neobsahuje povinnou složku praktické výuky jazyka, ta je ponechána jako zcela fakultativní.

Předmět přijímací zkoušky: Ústní pohovor zjišťuje uchazečovu motivaci pro studium slavistiky vedlejší a studijní záměr studenta v zamýšleném magisterském studiu. Dále zjišťuje jeho rámcovou orientaci v dějinách i současnosti, v kultuře a literatuře jím vybrané oblasti slovanského světa. K přijímacímu řízení si kandidát přinese bakalářskou práci k nahlédnutí a seznam četby krásné i odborné literatury za poslední dva roky (takové, o nichž je schopen pohovořit).

Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 50 bodů (maximální počet bodů: 100). Motivace 50 bodů, orientace v dějinách, kultuře a literatuře 25 bodů, pohovor o přečtené literatuře 25 bodů.

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkouška se promíjí těm absolventům bakalářského studia ze slavistických oborů, kteří u bakalářské státní zkoušky z libovolného slavistického oboru na FF MU či jiných univerzitách dosáhli celkového hodnocení A, B nebo C. Přijímací zkouška se promíjí také studentům neslavistických oborů (studentům historie, etnologie, politologie, žurnalistiky, geografie a dalším uchazečům z příbuzných oborů), kteří u bakalářských státnic dosáhli celkového hodnocení A, B nebo C. O prominutí přijímací zkoušky mohou uchazeči požádat prostřednictvím e-mailu na adrese prijimaci.rizeni@phil.muni.cz.

Možnosti studia a předměty

Jednooborové studium se specializací

Studium obsahuje společnou část předmětů pro daný studijní program a část předmětů pro specializaci, který dále umožňují prohloubit znalosti v konkrétní oblasti. Studijní program může nabízet více specializací, student si vybírá jednu z nich.

Sdružené studium

Sdružené studium umožňuje absolvovat stěžejní část studia (120 kreditů) v jednom studijním programu a doplňkovou (60 kreditů) v rámci jiného studijním programu. Student se zapisuje do studijního programu, ve kterém absolvuje hlavní studium; hlavní i vedlejší obor bude mít uveden na diplomu.

Absolvent magisterského studijního programu Slavistika může být na FF MU přijat do stávajících akreditovaných doktorských oborů Paleoslavistika a slovanské jazyky, Teorie a dějiny slovanských literatur, Literární komparatistika, Filologicko-areálová studia a později do nově akreditovaných doktorských programů Slovanské jazyky, Slovanské literatury, Literární komparatistika a Filologicko-areálová studia.

Chcete vědět víc?

Webové stránky Ústavu slavistiky FF MU: http://slavistika.phil.muni.cz

Váháte?
Máte otázku?

Nechte si poradit v diskusním fóru Masarykovy univerzity

Diskusní fórum MUNI


Nebo nám pošlete e-mail

Mgr. Pavel Pilch

Konzultant programu

e‑mail:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.